The Gaslamp Killer: do mozku geniálního šílence
The Gaslamp Killer právem patří mezi největší objevy klubové scény posledních let: jeho famózní djské sety svojí všežravou estetikou evokují éru bastardího popu. Americký eklektik , který se loni představil i v pražské Arše, právě vydává svoje nové EP Death Gate, pro které se nadchl náš redaktor Aleš Stuchlý.
Kudrnatý excentrik The Gaslamp Killer, který společně s Flying Lotusem patří do losangelské partičky Brainfeeder, byl zpočátku senzací stylu bass music a americkou odpovědí na britskou dubstep a wonky horečku. Po sérii undergroundových mixtapes a internetem šířených kompilací loni debutoval EPíčkem My Troubled Mind a letos omráčil auditorium produkcí alba A Sufi and a Killer, kde jeho surreálná estetika našla dokonalý protipól v náměsíčné lingvistice zpěváka a jogína Gonjasufiho. Toho si spolu s dvěma dalšími kumpány Gaslamp pozval ostatně i na své nové pětiskladbové EP Death Gate, na němž se mistr psychedelických mixů prezentuje ve výtečné formě.
Permanentní palba vyšinutých beatů, infekčních basových linek a syntezátorového víření má atmosféru hodně vydařeného toxického dýchánku. V pořadí druhá When I'm In Awe s hostujícím Gonjasufim se sice vymyká konceptu jednotlivých lekcí v zacházení s rytmy a barvou perkusí, nicméně předčí i leccos z materiálu na zmíněné společné desce obou muzikantů. Píseň nás skrze samply teleportuje do Etiopie přelomu 60. a 70. let za nesmrtelným odkazem jazzmana Mulatu Astatkeho a zároveň zní díky chorobným efektům naprosto současně. Jádrem šestnáctiminutového minialba ovšem zůstává skladba Shattering Inner Journeys: kolážovitý manifest Gaslampovy invence a jeho zběsilých „skills", v němž provede jakoby mimochodem několik ladných stylových veletočů.
Mnohé Gaslampovy tracky vycházejí z estetiky hororových a brakových filmů a kloubí se v nich defektní hiphopové rytmy, masivní basové linky a perverzní láska k popu. Tyto tendence najdeme i tady, ovšem v podstatně minimalističtějším a o to koncentrovanějším balení. Jeho výhoda tkví navíc v tom, jak dokáže svou svěží maniakální produkci vyvázat z osidel žánrových klišé. Na tohohle sonického novátora dokonale sedí refrén Lil´ Waynova vrcholného tracku A Milli: Motherfu*ker I´m ILL!
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
