Gaspar Noé: Je dobré mít nepřátele
Gaspar Noé (27. 12. 1963, Buenos Aires) patří mezi nejradikálnější francouzské režiséry současnosti. Díky svým filmům (zejména diptych Maso a Sám proti všem nebo i v české distribuci uvedený skandální snímek Zvrácený), bývá řazen do proudu nové extrémní francouzské kinematografie.
Jeho díla jsou pravidelně uváděna na festivalu v Cannes. Tam měl loni premiéru i jeho aktuální snímek Vejdi do prázdna, který přijel Gaspar Noé představit na pražskou část Febiofestu.
K mikrofonu si Gaspara Noého přizval náš filmový a hudební redaktor Aleš Stuchlý. Řeč byla o prolnutí umění a pornografie, režisérových inspiracích i argentinských kořenech, o experimentování, nočním Tokiu, halucinogenech i Tibetské knize mrtvých. Pro ty, kteří si libují v exkluzivních momentech, se monsieur Noé rozhovořil o festivalových skečích, jež natočil s českou modelkou Evou Herzigovou a závěrem také o svém masivním kníru.
Filmografie:
Tintarella di luna (kr. film, 1985)
Pulpe amère (kr. film, 1987)
Maso (Carne, středometrážní, 1991)
Une expérience d'hypnose télévisuelle (kr. film, 1995)
Sodomites (kr. film, 1998)
Sám proti všem (Seul contre tous, 1998)
Zvrácený (správný překlad: Nezvratný; Irréversible, 2002)
Eva (kr. film, 2005)
Destricted: We Fuck Alone (kr. film, 2006)
8: SIDA (kr. film, 2007)
Vejdi do prázdna (Enter the Void, 2009)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
