„Grantový systém jako by se ženami ve vědě nepočítal,“ říká Marcela Linková z AV ČR

Dalším problémem je otázka mezinárodní mobility. Po doktorátu člověk většinou začíná uvažovat, kam se kvůli práci přesunout, pro to, aby člověk mohl být vědcem nebo vědkyní, je to téměř nutné. „Zároveň se jedná i o období, kdy se uvažuje o dětech,“ upozorňuje Marcela Linková. V České republice jsou k dispozici tzv. juniorské granty, které vyžadují, aby člověk odjel na půlroční stáž. Jako problematický vnímá požadavek stáže například i výzva přírodovědkyň z AV ČR s názvem Vědma.

„Dříve bylo běžné, že instituce měly svůj rozpočet. Dnes je až 70 % financí na výzkum z grantů a lidé se musí více snažit. Soutěžit je samo o sobě dobré, ale ukazuje se, že to není vhodné pro všechny. Grantový systém ještě do nedávna nepočítal s variantou, že má člověk dítě nebo že otěhotní. Neustále tak vysíláme vědkyním signál, že s nimi nepočítáme,“ pokračuje Marcela. Vedle ekonomických změn také mnoho žen bojuje s nutností neustále publikovat. Při návratu z rodičovské dovolené za vámi často nestojí řada aktuálních uveřejněných textů, což může do značné míry ohrozit další vědeckou kariéru.

Počet studentek roste, žen v české vědě ale ubývá

• Upravit
• Smazat

V České republice v posledních deseti letech zastoupení žen mezi výzkumníky stagnuje, nebo se spíše zhoršuje, především v podnikatelském sektoru. Klesá zastoupení žen v přírodních vědách. Na všech stupních studia, včetně doktorského, přitom podíl žen roste a to i v přírodních a technických vědách. V technických tvoří ženy asi jednu třetinu studentek a v přírodních dokonce přes 40%. Tento nárůst se ale žádným způsobem nepromítá do zvýšení podílu žen mezi výzkumníky.

Systémové změny by podle Marcely pomohly těm ženám a dívkám, které se už pro studium vědy rozhodly. Další oblastí, která komplikuje primární motivace studentek, mohou být společenské stereotypy. Stále u některých lidí panuje přesvědčení, že ženy obecně „nemají buňky“ na technické nebo vědecké obory. „Rozdíly v mozku mužů a žen jsou takovým svatým grálem, který nepřestává fascinovat některé skupiny zejména vědců. A to i přesto, že máme hodně analýz, které to vyvrací,“ říká Marcela a vzpomíná na některé historické diskriminační teorie. „Na konci 19. století se používal argument, že mozková činnost ženám sebere krev, kterou potřebují k tomu, aby správně rodily děti.“ Marcela tuto teorii ve vtipu převrací v absurdní myšlenku, že muži by neměli vykonávat mozkovou činnost, aby nepřicházeli o cennou energii ve varlatech a měli pohyblivé a reprodukce schopné spermie.

Jak udělat podmínky ve vědě férovější a čemu se věnují dnešní vědkyně? Poslechněte si celý rozhovor.