Počet studentek roste, žen v české vědě ale ubývá

„Opravdu to tedy není tak, že by holky a mladé ženy nechtěly do vědy. Ony tam zcela očividně chtějí, ale děje se něco, proč z vědy nakonec odchází. A musím podotknout, že tento trend, že v České republice žen ve vědě spíše ubývá, je v rámci EU unikátní,“ vysvětluje socioložka Marcela Linková z Národního kontaktního centra Gender a věda Sociologického ústavu akademie věd.

Proč je důležité, aby ženy měly vliv na výzkum? Lidé s různou životní zkušeností si kladou odlišné druhy otázek. Často se pracuje s představou implicitního uživatele. Známý je příklad například u designu bezpečnostních pásů. Pásy byly v padesátých letech designovány podle průměrného muže. Vedlo to k tomu, že pásy neseděly menším mužům, ale zejména ženám a nejhůře těhotným ženám. V případě, že měla těhotná žena nehodu, tak to i v nízkých rychlostech vedlo k usmrcení plodu.

„Promítá se to i do dalších technologií. Existují studie, které reflektují, jak jsou designovány kabiny letadel. Ženy pilotky v nich mají problém dosáhnout na všechny ovládací prvky,“ dodává další příklad Marcela Linková.

Na jaké problémy narážejí mladé vědkyně? Poslechněte si celý rozhovor.

OSN vyhlásilo 11. února za mezinárodní den žen a dívek ve vědě. NKC Gender a věda k této příležitosti pořádá kampaň #mojeoblibenavedkyne.