Hanč a Vrbata znovu ve filmu. Poslední závod líčí i hrdinství, které poválečné zpracování příběhu vynechalo
Velmi náročný lyžařský závod v Krkonoších stál roku 1913 život nejen Bohumila Hanče, ale také jeho přítele a jediného diváka závodu Václava Vrbatu. Příběh o přátelství, odvaze, ale i sportu a nevyzpytatelném počasí v horách česko-německého pohraničí přinese film Poslední závod. „Nacionalismus a přátelství jsou odlišné věci. V tomto případě to byl nakonec Němec, kdo zachraňoval Čecha a skoro zemřel,“ popisují historickou situaci režisér Tomáš Hodan a producent Ondřej Beránek.
Bohumil Hanč původně závodit nechtěl, měl těhotnou ženu, se kterou o první dítě přišli, necítil se na vrcholu svých sil, ale nakonec nastoupil. „Během toho závodu se zhoršilo počasí, účastníci ho postupně vzdávali. Jediný, kdo zůstal na trati, byl Hanč,“ popisuje situaci režisér Hodan.
Závodníkovi se nepodařilo doručit zprávu o tom, že už ani nemá s kým soupeřit, navíc vyrazil jen v košili a bez rukavic, což přispělo k celému osudovému konci. Ten je zároveň dodnes zahalený asi hodinou a půl událostí, na které už nedostaneme odpověď.
„Na Labské boudě se zorganizovala tříčlenná záchranná skupina, ve které byl i Emmerich Rath, a vydala se Bohumila Hanče hledat. Rath sice Hanče našel, asi kilometr ho táhl proti vánici, ale pak mu došlo, že ho sám nezachrání, vrátil se pro lyže a jel pro pomoc,“ popisuje Tomáš vývoj závodu. Umrzlý Hanč měl na sobě oproti startu ale ještě kabát, takže najednou všem došlo, že venku je ještě někdo, kdo akutně potřebuje pomoc. A to byl právě Václav Vrbata.
Celý příběh byl velmi přitažlivý už za první republiky a také po druhé světové válce, kdy z něj ale z politických důvodů vypadla postava Emmericha Ratha. „Pražský Němec, velký sportovec a olympionik, propagátor vegetariánství, který nebyl za pomoc židovskému občanovi po válce odsunut, byl nakonec za propagaci amerického způsobu života v 50. letech perzekvován,“ pokračuje producent Ondřej Beránek.
Filmové zpracování z 50. let podle knižní předlohy Synové hor postavu Ratha značně politizuje a popírá i přátelský vztah obou protagonistů. „Pravnuk Bohumila Hanče mi zapůjčil jeho deníky, ze kterých je jasné, že byl opravdový vlastenec. To tehdy ale znamenalo spíš určitou práci pro vlast, zároveň existuje fotografie Hanče a Ratha, jak jdou spolu na výlet, fotografie Hanče a Vrbaty neexistuje,“ říká o komplexnosti situace Tomáš.
Film se bude natáčet na jaře příštího roku, v dobovém oblečení i s původní výstrojí, což bude pro celý štáb a hlavně herce výzva. „Nejtěžší část se bude točit v březnu, na hřebenech hor, v okolí Labské boudy, nejvíc se obáváme počasí,“ přiznávají tvůrci.
Jak se tento tehdy nový sport u nás vlastně objevil a propagoval? A jaký měla krkonošská tragédie vliv na vznik horské služby? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
