Hergot! o józe: Vyhořet z materialismu do duchovna
Je jóga zajímavé tělesné cvičení, nebo je to něco hlubšího a ze své podstaty duchovního? Nebo dokonce náboženského? Na východě je jóga komplexní duchovní praxí, která překračuje hranice jednotlivých náboženských tradic. Samo cvičení, které se nám v souvislosti s jógou pravděpodobně okamžitě vybaví, přitom tvoří pouhou jednu osminu této praxe.
Trochu jinak je tomu na západě, kde se vytvořila celá řada nejrůznějších forem jógy, z nichž ale často zůstává právě tato původní osmina. Jóga se tak prezentuje jako nástroj, který lze využít k větší obratnosti a ohebnosti těla, a jako fyzicky relativně málo náročné posilování.
Mezi těmito dvěma póly je samozřejmě celá řada dalších poloh. Duchovní rozměr jógy je tak prezentován různým způsobem, s různě odstupňovaným důrazem a v různých odstínech konkrétnosti. Pro Sagar Rakin, která se kromě svých dalších aktivit věnuje studiu tradiční jógy, byla jógická praxe nejprve cestou z osobní krize.
Jako zlomový bod popisuje Sagar profesionální vyhoření, které mělo za důsledek další komplikace. Jeden z nejzásadnějších objevů, ke kterým se dostala, shrnuje Sagar takto: "Tělo je dokonalé. Pokud se mu naučíme naslouchat, samo si řekne, co je pro ně dobré a co ne." Duchovní rozměr jógy je tak pro Sagar především ten, že se člověk obrací sám k sobě, sám sobě naslouchá, sám reflektuje svoje potřeby, svou podstatu. Poznání a pravda není někde mimo člověka, ale přímo v něm. A jóga otvírá cestu, po které se k tomuto poznání dá dostat.
Sagar Rakin zdůrazňuje, že se nehlásí k žádnému náboženství. Spiritualitu jednoznačně odděluje od konkrétních náboženských tradic - ty podle ní příliš direktivně člověku určují, co má dělat a jak má žít, zatímco její duchovní cesta založená na sebepoznání vede především k tomu, že jsou věci, na které člověk musí přijít v klidu sám.
Zajímá vás víc? Uvolněte se s námi a pusťte si celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
