Hergot! s Peršákem: Vězení bylo můj chrám

Dnes rezolutně říká, že svou minulost zločince pohřbil, a o této části svého života mluví jako o záhrobí. I proto si změnil jméno – jméno Adam jednak symbolizuje nový začátek a jednak je ve vztahu k původnímu Zdeňkovi na druhém konci abecedy. Z cesty zločince Peršáka svedlo postupné duchovní prozření, ke kterému se propracoval i ve vězení.

Významné místo v této cestě bývalého „ministra financí“ zločinců z Václavského náměstí a okolí zaujímá populární duchovní učitel Osho, ale velmi obdivně mluví i o Ježíši Kristu. Skutečné Ježíšovy zázraky nevidí v proměňování vody ve víno nebo uzdravování, ale v tom, že Ježíš dokázal milovat svoje mučitele. Osho je ale středobodem Peršákovy spirituality. Když vzpomíná na vězení, vypráví: „Osho byl můj jediný spoluvězeň. Moji spoluvězni byli jako papírové listy a papírové listy Oshových knih se pro mě staly živým tělem.“

I když Peršák působí trochu jako spirituální kriminálník Ghost Dog z Jarmuschova filmu, zdůrazňuje, že od zločinu dává ruce pryč. Výjimečnou kreativitu, která stála u zrodu mnoha neuvěřitelně propracovaných „obloží“, jak Peršák říkal vychytralým krádežím, dnes využívá jinak: podle jeho životního příběhu se bude točit film, píše román – svou první neautobiografickou knihu – a plánuje projekt „čistých zón“, v nichž by mladí lidé vyšlí z dětských domovů nebo výkonu trestu mohli rozvíjet svůj potenciál, aniž by jim hrozil další pád do propasti kriminality. Peršák zdůrazňuje, že toto nebezpečí číhá všude a mladí lidé podle něj potřebují podpořit a nasměrovat.