Hergot!: Vynořuje se ze tmy církev budoucnosti?

12. listopad 2017

Jednou z odpovědí na krizi tradičních církví v západním světě je hnutí emerging church („vynořující se církev“). Jde o široký proud, jehož zastánci a zastánkyně se shodují mimo jiné v tom, že církve a církevní život tak, jak je běžně známe, nejsou v souladu s postmoderním světem, ve kterém žijeme. Místo jasně definovaných a ohraničených konfesí a církví myšlenka emerging churches vede k neformálnímu a nehierarchickému setkávání věřících lidí.

Není rozhodující členství v konkrétní skupině, na životě společenství se vedle křesťanů a křesťanek mohou podílet i lidé nejen nepokřtění, ale třeba i ne zcela věřící, pokud jim samotným taková aktivita dává smysl.

Pro emerging churches je typická jistá nejednoznačnost ohledně jejich zařazení do kontextu současného křesťanství. Jejich příznivci se mohou řadit k protestantismu nebo postprotestantismu, evangelikalismu nebo postevangelikalismu, teologickému liberalismu nebo postliberalismu, ale také konzervatismu nebo postkonzervatismu, zároveň i k tradici anabaptismu, kalvinismu, charismatické obnově, neocharismatismu, případně postcharismatismu. Dlouhá řada různých nálepek by ale neměla zastřít to podstatné: v hnutí emerging church jde o překročení moderního křesťanství směrem k čemusi jako křesťanství postmodernímu.

Postmoderní situace ale není totéž co relativismus. Pro emerging churches to znamená nelpět na etablovaných náboženských institucích a profesionálních duchovních ani na jasné hranici mezi křesťanem/křesťankou a nekřesťanem/nekřesťankou. Dále jde také o oslovování veřejnosti srozumitelným jazykem místo církevnického žargonu a o méně křečovité formy misie – emerging churches se zapojují do společenských a kulturních aktivit v lokalitách, kde působí, usilují o sociální spravedlnost a angažují se ve věcech, které považují za důležité. Misie není jejich primárním cílem. To, že na základě takových aktivit přicházejí noví lidé, je spíš pozitivní vedlejší účinek.

Pavel Bargár

O emerging churches jsme si povídali s evangelickým teologem Pavlem Bargárem. Ten nám mimo jiné připomněl, že i když jde o hnutí především anglosaského západu, najdou se příklady i u nás – TaCesta v Praze nebo Kaplnka v Bratislavě. Kulturní a geografickou situovanost emerging churches ale Bargár hodnotí jako jednu z jejích velkých slabin. Nejvíc těchto společenství totiž najdeme na východním pobřeží USA, ve Velké Británii a dalších anglicky mluvících zemích, případně v západní Evropě. Bargárovi chybí spojení s křesťany a křesťankami v kulturně odlišných částech světa, kde je křesťanství zároveň velmi výrazným prvkem. 

Ukazují emerging churches cestu pro křesťanství 21. století? Pusťte si celý pořad!

 

autoři: Jan Škrob , Petr Wagner , Dominik Čejka
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.