Herní romance mají k realitě pořád daleko, i virtuální postavy ale umí lámat srdce

1. květen 2020

1. máj, Questu čas, ku hraní zval hrdliččin hlas… Letošní roušková atmosféra líbání pod rozkvetlými třešněmi úplně nenahrává, takže se Jarda Möwald spolu se Šárkou Tmějovou a Lukášem Grygarem rozhodli uchýlit ke starým dobrým videohrám a popovídat si o těch nejlepších romantických linkách, které si za své hráčské kariéry prožili. Kde potkáte natolik kvalitně napsané postavy, že byste jim jejich city zvládli uvěřit a třeba se i trošku zamilovat? 

Romance ve hrách jsou doménou primárně příběhových her, stejně jako v akčních filmech byly ale v jednom období obligátní položkou na seznamu střílečky. To nijak nenapomohlo jejich kvalitě a mnohdy je spíš degradovalo na pozici, kdy hráč dostal erotickou scénu „za odměnu“. Pixelové oblečení šlo dolů, hráčská spokojenost nahoru, anebo ne? Podle osazenstva Questu, ne tak docela. Jarda má vůči herním romancím obecně dost vyhraněný postoj (a srdce z kamene), Lukášovi většina virtuálních erotických scén připomíná tření kaprů a Šárka má problém svádět lepé děvy v kůži mužských protagonistů. Láska je věda!

Všichni tři se tak kloní spíše k tomu, že hry nutně nepotřebují pornografické scény jako vyvrcholení přihlouplých příběhových linek z filmů vysílaných na kabelových televizích ve dvě ráno, ale spíš kvalitní scénáře. Postavy s uvěřitelnými motivacemi a emocemi, které vám budou připadat dostatečně věrohodné na to, abyste si s nimi chtěli cokoliv začít. Některé herní romantické příběhy jsou vlastně lepší, když jim jen přihlížíte, namísto abyste je iniciovali sami. Jak trojice z Questu došla k tomu, že nejlepší herní romance jsou ty tragické se smutným koncem? Může za to třeba třetí Zaklínač.

Je Jarda opravdu tak bezcitný, jak se snaží tvářit? Proč Šárka dává v lásce přednost mimozemšťanům nejen v Mass Effectu? A jak se Lukáš zamotal a zase vymotal z milostného trojúhelníku v Dragon Age 2? Poslechněte si májový Quest o herních láskách.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.