Hráči v zaběhnutých sériích netouží po změnách. Borderlands 3 a Gears 5 jim přání plní

Borderlands 3 mají sice v názvu číslovku tři, reálně jsou ale ve své sérii čtvrtým dílem, a kdybychom počítali pětidílnou epizodickou příběhovou odbočku Tales from the Borderlands, bude výsledné číslo ještě vyšší. V roce 2009 patřily mezi zakladatele žánru looter shooter, tedy stříleček, které můžete hrát i s přáteli a se svým hrdinou zabíjíte velké množství nepřátel klidně i opakovaně s cílem získat lepší výbavu, abyste mohli zabíjet ještě větší množství nepřátel a získávat… atd. Tento model se v posledních letech těší velké popularitě a vesměs si ho pochvalují jak hráči, tak vývojáři. Těm totiž umožňuje vydat poměrně nehotovou hru, kam postupně mohou přidávat dodatečný obsah, který je někdy zdarma, jindy za peníze, a držet si tím hráčský zájem po delší dobu, protože ti se pravidelně vrací a kontrolují, co přibylo nového. Před deseti lety šlo o vcelku průlomovou věc, dnes už se ale této šablony drží většina studií, a přestože Borderlands 3 dělají rámcově všechno správně, nedělají tolik potřebné „něco navíc“. Ve fanoušcích série s trochou štěstí vyvolají nostalgický pocit, že „takhle se Borderlands přece hrály a vypadaly vždycky“, a bude jim to stačit, nováčky ale spíš nenadchnou.

Hra Gears 5|foto: Xbox Game Studios

Ani Gears 5 nejsou ke zvídavým nováčkům příliš přátelské a stejně tak odporují konvenčnímu číslování: jde totiž o šesté pokračování série Gears of War. V příběhu budou nově příchozí nejspíš trochu tápat, protože předpokládá, že jste předchozí díly hráli nebo si jejich děj alespoň v krátkosti přečetli na Wikipedii. „Gearsy“ se ale vždycky hrály především kvůli multiplayeru a minimálně tradiční mód Hordy spočívající v nekonečných vlnách nepřátel, kde se snažíte přežít co nejdéle, se vydařil. Jakmile ale The Coalition zamíří do víru inovací, je zle. Nový mód Escape není příliš zábavný, zvlášť při opakovaném hraní, ke kterému ale nutně musíte sklouznout. Ani otevřenější svět, pro který se rozhodli v příběhové kampani, nepatří k těm nejpovedenějším. Hře na jednu stranu prospělo, že už není přímočarým koridorem, prostředí ale působí dost prázdně a k otvírání v tomto případě vlastně nebyl důvod, s výjimkou pár vedlejších úkolů.