Hromy o producentské práci: Zvuk Neurosis je i po dvaceti letech zjevení

16. prosinec 2019

Echo Viktora Paláka

Petra „Hromyho“ Hromádku budete znát z kapel Five Seconds to Leave, Náv a Nod Nod. Jako producent, či – jak sám říká – zvukař, ale zanechal stopu na desítkách dalších nahrávek. Formoval zvuk hlučných Dětí deště, ale i písničkářky Odeur de Violettes, uznává práci Stevea Albiniho na hutných albech Neurosis, ale i křehké tóny kapely Asva, jak je zachytil producent Randal Dunn.

„V Low Resolution čeká kapely pohoda a podobné prostředí, jako mají ve zkušebně,“ říká Hromy o svém studiu, které může působit domácky, což ale neznamená, že by nenabízelo adekvátní technické zázemí i plejádu vychytávek. Hromy přiznává, že tráví hodně času na nerdovských zvukařských fórech a jeho koníček je zároveň bezednou jámou na peníze. „Člověk se nikdy pořádně neuspokojí,“ říká k tomu.

„Podobně jako tatéři začínají na svojí noze, já začínal na kámoších ze zkušebny,“ vzpomíná na svou první nahrávku v roli producenta, k níž ho přizvali spříznění Munchies. A přestože se za uplynulé roky rozhodně dostal daleko za její zdi, jeho nejnovější počin – nahrávka souputníků Noise Cowboys – dokazuje, že na „kámoše ze zkušebny“ rozhodně nezanevřel. „Jako zvukař by měl člověk umět zaznamenat všechno bez rozdílu,“ říká Hromy s tím, že se neomezuje na spolupráci s kapelami, které zná z bezpečné zóny utvořené kolem přátel a spřízněných muzikantů.

Které hudební producenty sám sleduje? Jak vypadá nahrávání desek v prostředí DIY kapel? A považuje se za nerda? Pusťte si Echo s Hromym.

PAYLIST

Depakine Chrono – Jana Likes GG
Gaffa – Dilettante's Delight
Nuly – Nic těžkýho
Underground Theatre – Znásilněni do masa řežou
Bardie Bardlin – Pátek (PM)
Odeur de Violettes – I Like My Scars, They're the Best Storytellers
Schrödingerova kočka – Untitled
Sýček – Family
Walden – V letním lese
Noise Cowboys – Poslední místo

autor: Viktor Palák