Hurikán Harvey poničil desítky chemiček. „Toxicita je relativní,“ zlehčuje zástupce jedné z nich

5. říjen 2017
Záplavy po hurikánu Harvey v Texasu

Severní Ameriku několikátý týden sužují živelné katastrofy. Hurikány se nevyhnuly ani obřím chemičkám, ze kterých kvůli nim unikly stovky tun nebezpečných látek. Do budoucna je navíc potřeba počítat s tím, že každý stupeň, o který se země ohřeje, zvedne rychlost hurikánů asi o pět procent. Obyvatelé Texaského zálivu se obávají, že opatření tamních průmyslových závodů proti živelným pohromám nejsou dostatečně důmyslná a že v budoucnu dojde k haváriím, které způsobí něco mnohem horšího, než se děje dosud.

„Toxicita je relativní,“ prohlásil zástupce chemičky Arkema den poté, co na konci srpna probudily obyvatele města Crosby nedaleko Houstonu dvě exploze doprovázené štiplavým dýmem. Tropická bouře Harvey, která v té době demolovala americké státy Texas a Louisana, zalila vodou i místní chemičku na sloučeniny k výrobě plastů a vyřadila z provozu její chladící systém, takže se vznítily průmyslové plyny a vznikl obří požár. Bezprostřední okolí továrny muselo být evakuováno, ale k místním lidem se dostaly jen zmatené informace. Výrok zástupce továrny obyvatele moc neuklidnil. Brock Long z Federální agentury pro řešení krizových situací prohlásil, že uniklé látky jsou nebezpečné, ale Donaldem Trumpem dosazený ředitel Agentury pro ochranu životního prostředí Scott Pruit veřejnost ujišťoval, že se není čeho bát. Celá situace připomněla křehkost průmyslových provozů vůči přírodním katastrofám, která se ve velkém projevila třeba před šesti lety při jaderné havárii ve Fukušimě.

 Sčítání škod po řádění hurikánu Harvey ukázalo, že případ Arkemy nebyl ojedinělý. Ničivý vítr doprovázený záplavami poničil několik dalších velkých průmyslových areálů. Z rafinerie Exxon Mobile v Baytownu a továrny společnosti Dow Chemicals ve Freeportu unikly nepezpečné plyny a menší požáry, úniky ropy a jiných chemických látek přiznaly i jiné provozy.

Záplavy po hurikánu Harvey v Texasu

Podle Centra pro biologickou diverzitu uniklo kvůli hurikánu Harvey z desítek továren v Texaském zálivu jen do vzduchu přibližně 500 tun znečišťujících látek. V některých případech displeje měřících přístrojů ukazovaly na mnohonásobné překročení hladiny, kdy je koncentrace jedů ve vzduchu ještě únosná.  Navíc zhruba třetina kapacity amerických rafinérií po bouři zůstala mimo provoz, což byla tvrdá rána pro celý americký energetický sektor. „Hurikán způsobil to, o čem si teroristé jen můžou nechat zdát,“ konstatoval Michael E. Webber z Energetického institutu Univerzity v Texasu.

 Nárazový efekt

 Klimatologie si pro srážky přírodních jevů s civilizací vypůjčila termín z kulečníku. Říká jim „nárazový efekt“ podle momentu, kdy jedna koule odrazí druhou. V případě továrny v Crosby byl hybnou koulí hurikán, který rozpohyboval sérii průmyslových havárií. Bezpečnostní a energetický expert Jeff Colgan z Brownovy univerzity ale upozorňuje, že v poslední době můžeme pozorovat nárazové efekty způsobené primárně globálním oteplováním. Za příklad dává opuštěné vojenské základny v Arktidě, kolem kterých taje led a do okolí potichu prosakuje množství nafty, vysoce toxických látek i radioaktivního odpadu.

 Aktuální sérii hurikánů nejspíš nelze jednoznačně připisovat globálnímu oteplování. Současné teorie se nicméně přiklání k názoru, že ohřívání planety způsobuje extrémní výkyvy počasí a hurikánům přidává na síle. Profesor Kerry Emanuel z Massachusettského technologického institutu spočítal, že každý teplotní stupeň zvedne rychlost hurikánu asi o pět procent. Dá se tedy předpokládat, že nárazové efekty můžou v budoucnu mít ještě horší následky. Ostatně už bouře Harvey do Texasu přinesla záplavy rekordních rozměrů a ukázala, že mnohé ze zasažených továren nejspíš zanedbaly bezpečnostní opatření a jejich konstrukce živelnou katastrofu takovéhoto rozměru neustály. V mnohých případech chemičkám například uplavaly střechy.

 Nepřipravenost chemiček na rozmary počasí dělá vrásky hlavně obyvatelům průmyslových regionů. Ti jsou v případě havárie první na ráně. Olej do ohně přililo jmenování Marvina Oduma, bývalého prezidenta ropné společnosti Shell do čela týmu, který má řešit následky bouře Harvey v Houstonu. Přes 130 občanských organizací ve čtvrtek vydalo společnou výzvu, aby maximum financí putovalo do nejhůře zasažených komunit, ne do pokladen poničených chemiček, jejichž nedostatečné bezpečnostní mechanismy umocnily ničivý dopad hurikánu na obyvatele. Carroll Muffet z Centra pro mezinárodní environmentální právo to shrnula těmito slovy: „Hurikán Harvey obnažil toxickou souhru mezi klimatickými změnami, bezohledným využíváním petrochemikálií a systémovou nespravedlností.“ Ona i její kolegové však doufají, že průmysl i vláda začnou po rekordně silných záplavách brát riziko průmyslových havárií vážněji – začnou skutečně pracovat na systematických opatřeních, která by obyvatele před chemickou katastrofou ochránila

Další články autora