Iggy Pop i Ethel Cain: hosté nové desky Anny Von Hausswolff podtrhují rozptyl jejího doom popu
Když v roce 2021 koncertovala Anna Von Hausswolff v pražském kostele U Salvátora, dokázala, jak sžitá je s varhanami a jejich estetikou. Majestátnost byla její hudbě vždy vlastní, zvuk jejích nahrávek se vždy pohyboval někde mezi vycizelovanou průzračností a zatěžkaností – stačí si pustit skladbu The Mysterious Vanishing of Electra.
Teď se švédská hudebnice rozhodla vložit svůj osobitý rukopis do služeb písniček o kus popovějších. A je to patrné už z prvních skladeb její nadcházející desky Iconoclasts, která vyjde na konci října. Kromě Iggyho Popa a Ethel Cain na ní hostují i saxofonový virtuóz Otis Sandsjö či Abul Mogard, se kterým von Hausswolff sdílí zálibu ve varhanní hře.
Opravdu hodně emocí, tentokráte ale natlakovaných jako papiňák, v sobě má i nová deska Deaf Club, nazvaná We Demand a Permanent State of Happiness. V čele kapele stojí Justin Pearson, kultovní postava americké podzemní scény, jinak též člen The Locust, Dead Cross nebo Retox a také majitel Three One G Records.
Právě tam, ve spolupráci se Southern Lord, nové album vychází. A jak už u všech Justinových projektů bývá zvykem, přináší extrémně intenzivní mix klasického hc/punku a dalších stylů, které celkový zvuk zcela originálním způsobem obohacují a posouvají mimo běžné škatulky. U Deaf Club to konkrétně znamená skvělé použití kláves a dalších zvuků, které na vás útočí úplně stejně jako hlučné kytary a bicí se silou hydraulického kladiva. O textech plných ironie a sarkasmu ani nemluvě.
V jaké hudbě hledá Viktor vnitřní klid? V jazzu? Folku? Nebo snad nepříjemném disonantním metalu? To se dozvíte při poslechu celého dílu Modelářů!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
