Indické zemědělství dokáže pohnout globální stabilitou, říká indolog Krejčík

26. září 2023

Země kontrastů s populací blížící se 1,5 miliardy lidí nedávno slavila úspěšnou misi na Měsíc, stejně tak se ale asi šestina jejích obyvatel potýká s podvýživou. Indický stát se přitom už od šedesátých let stará o dostatečný přísun kalorií pro každého občana. Jenomže kalorie z pšenice a rýže neznamenají plnohodnotný jídelníček a rozsáhlé monokultury snižují biodiverzitu v regionech severní Indie podobně jako u nás.

„Zelená revoluce probíhala především v 60. letech a cílem bylo zajistit Indii potravinovou soběstačnost. V roce 1943 proběhl v Indii velký Bengálský hladomor, při kterém zemřelo mezi dvěma až třemi miliony lidí. Indie se rozhodla zaměřit na soudobé vědecké poznatky a zajistit dostatečný kalorický příjem obyvatel. Pro tyto účely byly vytipovány rýže a pšenice,“ popisuje agronomické zásahy ministra zemědělství Chidambarama Subramaniama a agronoma M. S. Swaminathana indolog a politolog z Filozofického ústavu Akademie věd ČR Jiří Krejčík.

Čtěte také

Indie je obrovská země s několika agroklimatickými zónami. Zelená revoluce se týká především severu a severovýchodu, kde se pěstuje pšenice a přes zimu částečně rýže. Střední Indie je suchá oblast zejména s technickými plodinami a prosem. Jihovýchodní Indie se zase zaměřuje prakticky jen na rýži. Asi polovina populace je ekonomicky nějak na zemědělství napojená.

Problém v oblasti Paňdžábu a Uttarpradéše je pšenično-rýžová monokultura, která vyžaduje intenzivní zavlažování. Zemědělci tahají pomocí čerpadel spodní vodu, jejíž doplnění je ale závislé na dobrých monzunech. V poslední době se srážkové vzorce v Indii následkem klimatických změn mění. Období intenzivního sucha způsobují ve střední Indii vysídlení celých okresů na několik měsíců, ty střídají zas místy až příliš silné monzuny, které ničí úrodu.

Čtěte také

Destabilizace klimatického systému dopadá na produkci a výnos zemědělských plodin, které pak mohou mít mnohem širší dopad. „Pokud je nějaká síla, která dokáže pohnout planetární stabilitou, tak je to právě indické zemědělství,“ říká Krejčík s tím, že Indie zajišťuje až 40 % světového vývozu pšenice a chtěla také pokrýt chybějící vývoz Ukrajiny.

Co způsobuje podvýživu některých obyvatel Indie? Které plodiny vykupuje přímo stát a které podléhají vrtochům volného trhu? Jak vypadá energetický mix Indie? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.