Inkluzivní jazyk není žádnou novinkou, řešil se už za první republiky, říká lingvista

12. leden 2023

„Nejnapínavější je pozorovat ten vývoj. Sledovat, jak se jazyk v současné době mění, a to i s vědomím, že ne všechno z dneška zůstane zachováno,“ říká nadšeně lingvista Martin Konvička, který působí jako vědecký pracovník na Freie Universität v Berlíně, kde se dlouhodobě věnuje problematice inkluzivního jazyka. Potřebujeme k citlivému vyjadřování se znát nejnovější jazykové trendy, hvězdičky a lomítka? A jsou Češi a Češky konzervativní mluvčí?

Když se řekne inkluzivní jazyk, už to samotné implikuje, že někdo někoho z řeči vyřazuje a právě pomocí jazyka je potřeba tomu zabránit a vyřazeným udělat místo. Co to ale znamená ho prosazovat a proč je důležité ho používat? „Pro mě je tím hlavním cílem, aby jazyk odrážel skutečnost a reprezentoval celou společnost. Muž přece není prototypem člověka – jsou zde ženy, nebinární osoby a různé další genderové identity a ty všechny mají mít své místo,“ vysvětluje Konvička.

Mohlo by se taky zdát, že je to celé nějakou novinkou, to ale není tak docela pravda. Tendence zahrnout ženy do jazyka tady byly už za první republiky. „Řešilo se třeba, jak říkat poslankyním nebo doktorkám – paní doktor? Paní poslanec? Nebylo v tom jasno.“ I přes to, že čeština se s inkluzivním jazykem poprvé setkala už při společenské emancipaci před více než sto lety, progres není lineární.

Není ani možné říct, že by se během té doby všechny jazykové problémy vyřešily. „Jsme ale na dobré cestě. A není to buď všechno, nebo nic – neznamená to, že citlivě se bude hovořit od univerzitních přednáškových místností po non-stop na okraji maloměsta, nebo se o jím nebude mluvit vůbec. Takhle to ale nefunguje a je to v pořádku,“ říká lingvista, a zároveň upozorňuje na to, že se genderově inkluzivní jazyk prosazuje v menších skupinkách ve společnosti, které se podle něj stávají většími a většími.

Třeba právě čeština se ale nevyvíjí pouze směrem k inkluzi – vlivem globalizace a popkultury, která přichází převážně z angloamerického prostředí, dochází i k rozšiřování o dříve neznámé výrazy a čím dál víc i anglicismy. Nelze ale soudit, že by byl konkrétní jazyk rigidnější, nebo naopak pružnější než jiný. „Každý jazyk je stejně otevřený jako jeho mluvčí,“ uzavírá Konvička.

Kdy se lingvistika začala inkluzivnímu jazyku věnovat? Je novinkou, že se čeština obohacuje o výrazy z cizích jazyků? A jak docílit toho, že se citlivý jazyk rozšíří a nezůstane uzamčen na akademické půdě? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.