Instagram ovlivnil práci nás všech. Je česká fotožurnalistika v krizi a vede z ní cesta ven?

Fotožurnalistika - fotožurnalista - fotograf
Fotožurnalistika - fotožurnalista - fotograf

„Přijde mi skvělé, že lidi fotí a investují svůj čas do něčeho kreativního, i když možná trošku samoúčelného,“ zamýšlí se fotograf Respektu Milan Jaroš nad tím, že dnes může být fotografem každý. V magazínu Přes čáru diskutoval s Petrem Mlchem z ČTK o tom, jestli má význam dělit fotografy na profesionály a amatéry, o sociálních sítích i kritice Czech Press Phota.

Milan Jaroš je jedním z šestice fotografů, kteří nedávno poslali ředitelce Czech Press Phota (CPP) Veronice Souralové otevřený dopis, ve kterém kritizují současnou podobu soutěže. Podle Jaroše CPP do jisté míry odráží stav fotožurnalismu v Česku. „Vyprovokovalo nás, že loni vyhrál člověk, který zfalšoval popis fotky. Zvítězil tak popisek, ne fotografie,“ říká Jaroš a dodává, že jde o odraz toho, jak se dnes s fotografiemi zachází. „Je pro nás důležité udržet profesionální standardy naší práce, proto jsme ten dopis sepsali.“

Petr Mlch, šéfredaktor Fotobanky ČTK, člen dozorčí rady CPP a také člen loňské poroty, pro kontroverzní fotografii nehlasoval, rozhodnutí poroty ale respektuje a ani se nedomnívá, že by Czech Press Photo šlo špatným směrem. „Loni jsem sice chvílemi propadal depresi, že není z čeho vybírat, nakonec se ten finálový ale docela povedl,“ prohlásil Mlch.

Milan Jaroš a Petr Mlch

Je tedy česká novinářská fotografie v krizi? Podle Petra Mlcha se jen musí vypořádat se změnami, které přinesla hlavně digitalizace. „Zcela se změnil systém práce, každý, kdo má v ruce mobilní telefon, může udělat fotku a tomu se musíme všichni přizpůsobit.“ Zatímco na konci 90. let pracovali v ČTK se 40 fotografiemi denně, dnes je jich okolo 400. „A co si budeme povídat, hlavně v elektronických médiích na fotkách až tolik nezáleží, něco se prostě flákne na web a tím to končí,“ myslí si Petr Mlch. „Vše se hrozně zrychlilo a pro nás jako pro agenturu, která by měla být všude první, to není lehké,“ dodává. 

„Fotografii fatálně změnily sociální sítě, kam lidi dávají efektní fotky, které mají vzbudit okamžitou pozornost, a to určitě nevědomky ovlivňuje i lidi v agenturách a novinách,“ doplňuje ho Milan Jaroš. „Z Instagramu každý den vypadnou miliony fotek, které ovlivňují vizuální kulturu i to, jak lidé fotografie obecně vnímají,“ říká fotoreportér Respektu. Jaroš i Mlch se ale shodují, že dělit lidi na profesionály a amatéry nemá dnes význam. „Jde spíš o profesionálnost přístupu, vědomí, že naše práce má nějaké standardy včetně toho, že když napíšete popisek, tak musí odpovídat realitě,“ domnívá se Milan Jaroš. „Profesionalita mimo jiné znamená, že se snažíte deklarovat co nejvyšší míru pravdy.“

„Je spousta témat, která chlapi nikdy nevyfotí.“ Jaké jsou přínosy toho, že dnes může fotit mnohem více lidí než dřív, a přibylo tak i profesionálních fotografek? Jak se fotoreportéři a fotoeditoři vyrovnávají s komerčními tlaky a proč by měla mít média obrazové redaktory? Poslechněte si celou debatu v magazínu Přes čáru.

Spustit audio

Související