Ne každá pomoc je stejně potřebná a efektivní. Jak nejlépe pomáhat lidem bez domova?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy bezdomovec - lidé bez domova

Možností, jak pomoct potřebným, je zvlášť před Vánoci spousta. Lidé ve velkém pomáhají i bezdomovcům, je ale každá pomoc efektivní? Co bychom měli darovat a co naopak ne? A lepší se v Česku přístup k těm nejchudším? V magazínu Přes čáru se o svoje zkušenosti podělili Lenka Vrbová z organizace Jako doma a Přemysl Kramerius z Armády spásy.

„Mám dojem, že lidé chtějí pomáhat a že se situace v tomhle ohledu zlepšuje,“ zamýšlí se Kramerius. Pozitivně hodnotí zástupci neziskových organizací třeba novou možnost přijít do některých pražských nocleháren i se psem nebo to, že některá z těchto zařízení budou fungovat nejen v nočních, ale i v denních hodinách. „Co zatím ale v Česku chybí, jsou například takzvané wet hostely, kde mohou přespat i lidé pod vlivem alkoholu nebo drog,“ říká Přemysl Kramerius. V takových zařízeních se o příchozí postará kvalifikovaný personál, což je bezpečnější, než když tito lidé zůstávají na ulici.

Anička, David a asi třicítka dalších. Říkají si Medici na ulici. Ošetřují lidi bez domova přímo v terénu. Letos za to vyhráli Cenu Miloslava Petruska za prezentaci Univerzity Karlovy

„Stále také chybí noclehárna jen pro ženy,“ upozorňuje Lenka Vrbová. Organizace Jako doma vznikla právě proto, aby se věnovala ženám bez domova. Ženy na ulici nebo v bytové nouzi totiž mají specifické potřeby, kterým se ale do této doby skoro nikdo nevěnoval. Podle Vrbové také chybí provázanost služeb. V Jako doma se často setkávají s tím, že ženy mají komplexní potřeby a problémy. „Potkává se u nich třeba závislost, neošetřená traumata z dětství, zkušenost s násilným vztahem, psychické onemocnění a podobně,“ vysvětluje Vrbová. „Když pak chceme ženu propojit s dalšími službami nebo organizacemi, tak to často nejde, protože tyto služby nejsou uzpůsobené potřebám lidí bez domova.“

Kromě systémových změn došlo v debatě i na otázku, jak mohou lidem bez domova pomoct jednotlivci. Vrbová i Kramerius se shodli, že nejdůležitější je nebát se zeptat, co daná organizace skutečně potřebuje. „Nejmenší problém je sehnat oblečení, toho je dost, lidé ho dávají asi nejčastěji,“ říká Lenka Vrbová. Nejlepší je tedy dopředu si zjistit, jestli oblečení charitativní organizace poptávají a konkrétně jaké a v jakých velikostech. „Lidi často přihodí to a ono s tím, že by se to mohlo hodit. Často to ale znamená práci navíc i problém se skladovacími prostory,“ vysvětluje Vrbová.

Spíš než oblečení poptávají charity třeba hygienické potřeby. Stejně tak doporučili hosté magazínu zeptat se i na případnou dobrovolnickou práci, kterou ocení hlavně menší organizace. Pro ty je obzvlášť důležitá i finanční pomoc a vcelku nezáleží až tolik na tom, jestli nárazová nebo pravidelná. „Jsme nesmírně vděční všem dárcům bez rozdílu,“ shodli se Vrbová s Krameriem.

„Máme i smutnou zkušenost, že lidé, kteří jsou na tom sami špatně, směřují svoji frustraci na ty, kteří jsou na tom ještě hůř.“ Jak a komu jsou Češi ochotní pomáhat? Jsou iglú proti umrznutí dobrým, nebo špatným řešením pro lidi bez domova? Poslechněte si celou debatu v magazínu Přes čáru.