„Ne všichni trans lidé chtějí operaci.“ Proč Česko vyžaduje sterilizace a změní se přístup státu?
Proč českým veřejným míněním tolik rezonuje debata o trans lidech? Proč stát podmiňuje změnu pohlaví sterilizací? V dalším díle magazínu Přes čáru se řeší, čím si prochází trans lidé v Česku. Viktor Heumann ze spolku Trans*parent a psycholog Jiří Procházka diskutovali také o novele, podle které by lidé při změně pohlaví nemuseli absolvovat chirurgický zákrok, i o tom, jaká je situace jinde v Evropě.
„Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů,“ píše se dnes v občanském zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti už před časem navrhlo jeho novelizaci, která umožňuje trans lidem změnit pohlaví jen na základě jejich prohlášení před matričním úřadem. Proti novele se postavilo hlavně Ministerstvo vnitra ČR a především s technickými připomínkami se připojil i Úřad na ochranu osobních údajů.
Podle ministerstva je novelizace nedostatečně propracovaná. „Pouze úřední změna pohlaví bez nutnosti změny fyzické přináší řadu problémů, které je nutno v právní rovině uspokojivě vyřešit,“ uvedla tisková mluvčí Hana Malá. „V matrikách, jakož i dalších informačních systémech veřejné správy je zaznamenáváno fyzické pohlaví osob (biologicky daná realita), nikoli jejich vnitřní psychický vztah k pohlaví,“ píše se také ve vyjádření, které nám ministerstvo poskytlo.
Právě to považují předkladatelé novely za problém. Sebeurčení, to, jak člověk sám sebe vnímá, je podle trans lidí i řady odborníků mnohem důležitější než biologická danost. „I současná diagnostika probíhá právě tak, že za bernou minci se považuje to, co o sobě před lékařem prohlásíme, co vnitřně prožíváme,“ vysvětluje Viktor Heumann ze spolku Trans*parent, který trans osobám pomáhá. „To je pro lékaře validní informace, protože neexistuje žádný způsob, jak genderovou identitu měřit.“
Možnost, že by trans osoba mohla úředně změnit identitu a dostala například nové doklady, aniž by prodělala lékařský zákrok, je pro českou společnost, nebo aspoň její část, zatím problematická. „Právě to se ale už děje, operací u trans lidí je celý set a většinou nedochází k takovému ‚přeoperování‘, jaké si lidé představují,“ říká Heumann. Odpůrci novely podle něj často argumentují tím, že tu pak budou lidé, kteří budou mít jiné genitálie, než na jaké odkazují jejich doklady. „Taková situace ale už panuje, jen se o tom moc nemluví,“ doplňuje Heumann.
K vášnivým veřejným debatám částečně dochází i proto, že mnoho lidí neví, jaký je rozdíl mezi pohlavím a genderovou identitou. „Pohlaví je biologický základ, který se skládá z hormonů, chromozomů a anatomie, které můžou mít různé variace a většinou je dělíme binárně na muže a ženy,“ vysvětluje Jiří Procházka z Centra psychologicko-sociálního poradenství Středočeského kraje. Existují ale i intersex lidé, kteří se do těchto škatulek nevejdou a „zvnějšku“ nejde určit jejich pohlaví. Genderová identita je vrozená a znamená to, jak se člověk identifikuje, což nemusí odpovídat biologickému pohlaví. Navíc existují i lidé, kteří se necítí být ani mužem, ani ženou. Přesná čísla, kolik lidí je ve společnosti trans, neexistují. „Odhady se pohybují mezi 0,5 a 1,5 až 1,7 %,“ tvrdí Heumann. Podle něj by tak v Česku mělo žít minimálně 50 000 trans osob.
Čtěte také
Novela ministerstva spravedlnosti chtěla zrušit podmínku nutného chirurgického zákroku. Podle mnoha odborníků a aktivistů za práva trans lidí se jedná o velmi vážné lékařské zákroky a zásahy do lidského organismu. „V Česku panuje mýtus, že trans lidé se narodili ve ‚špatném těle‘, které nemají rádi a snaží se ho za každou cenu změnit. To ale platí jen u někoho,“ vysvětluje Heumann. Pro spoustu lidí je mnohem důležitější sociální role a nechtějí prodělávat celou řadu závažných operací, ke kterým je stát v současnosti nutí. „Když si chceme změnit gender v dokladech, tak musíme prodělat operace, které často nebývají prospěšné ani pro fyzické, ani pro psychické zdraví,“ uvedl v magazínu Přes čáru Viktor Heumann.
Proč je Česko jedna z posledních osmi evropských zemí, kde se vyžaduje sterilizace trans osob? Jak přesně probíhá tranzice a je to konečný proces? Jaký je rozdíl mezi úřední, sociální a biologickou změnou pohlaví? Poslechněte si magazín Přes čáru v audiu, kde se dozvíte přehledné informace o transgender problematice.
Související
-
Být transgender není duševní nemoc, vzkazuje Světová zdravotnická organizace
Světová zdravotnická organizace (WHO) se oficiálně rozhodla přestat klasifikovat transgender lidi jako duševně nemocné.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.