Drastické fotky v médiích: Po záplavě krve a destrukce šokuje „čistá“ vražda v galerii

Hosté se shodli na tom, že nejvýraznějším příkladem šokujících fotografií letos byly snímky z atentátu na ruského velvyslance v Turecku. „Šlo v podstatě o vraždu v přímém přenosu, obrazové zpravodajství z průběhu nečekané popravy pořídil profesionální fotograf AP,“ říká Filip Láb. „To je něco relativně nového, sledovat takovou věc takto zblízka a detailně. Fotky, ačkoliv na nich není vidět ani kapka krve, byly děsivé právě svou civilností, ale i bezprostředností.“ Záběry šokovaly svou čistotou, vrah i oběť v elegantních oblecích jsou zachycení v prostoru bílé galerijní white cube.

Objevily se mimo jiné i na webu iDNES.cz a podle Jana Vacy se s jejich publikováním nijak zvlášť neváhalo: „V minulosti už byly i na titulních stranách použity daleko drastičtější záběry. V tomto případě podle nás šlo o zpravodajské zaznamenání události, které jsme chtěli dát na web. Fotografii jsme navíc ořízli tak, že ji čtenář celou viděl až po rozkliknutí, kdy už byl varován, že uvidí drastické obrazy.“ Na zpravodajském webu Českého rozhlasu se diskutované záběry vraha s mrtvým tělem oběti neobjevily. „Použili jsme jinou fotografii,“ vysvětluje Martin Samek. „V agenturním balíčku bylo na patnáct fotografií incidentu. Mě zaujala momentka z okamžiku před vraždou, kde byl ještě ruský velvyslanec živý a atentátník stál lehce rozmlžený za ním.“

Fotografie vyvolaly mezinárodní diskusi o tom, co a jak je vhodné v médiích zobrazovat. Přesto však podle hostů nešlo o záběry, které by nějak posunuly hranice foto žurnalistiky nebo přinesly výraznější změnu. Reakce na ně je podle nich spíš průvodním jevem únavy čtenářů z přemíry brutality a krve. „Zobrazování explicitních snímků už narazilo na určitou mez. Na některých webech už se ukazovaly v podstatě jen vnitřky lebek a kusy vnitřností, stala se z toho jakási hitparáda nechutnosti. Tam už potom není kam jít dál,“ říká Filip Láb.

Poslechněte si celý rozhovor.