Íránští Židé čelí diskriminaci v Íránu i Izraeli. Jejich osudy přibližuje výstava v pražské synagoze

13. srpen 2019

Íránský fotograf Hasan Sarbakhshian deset let zachycoval život menšin v Íránu. Jeho snahu o vydání knihy o íránských Židech ale přerušila tajná policie. Teď žije i se svou ženou v Praze. Po deseti letech v exilu se ale k tématu vrátil a odjel do Izraele, kde fotil Židy, kteří tam emigrovali z Íránu. Jeho výstava Židé v Íránu v Jeruzalemské synagoze v Praze je tak koncipovaná jako diptych zobrazující život íránských Židů na obou stranách pomyslné zdi.

„Když žijete jako člen většinové muslimské společnosti, tak máte chuť se dozvědět víc o jejích jiných částech, o životě menšin,“ popisuje Sarbakhshian svou motivaci k zachycování života íránských minorit. Nápad zachycovat život židovské komunity vznikl v době, kdy bývalý prezident Mahmúd Ahmadínežád začal popírat holokaust. „S mojí ženou jsme dva roky cestovali po celé zemi, abychom zachytili židovskou komunitu v Teheránu, Šírázu, Isfahánu a v dalších městech. Chodili jsme na různé události, rituály, do škol, nemocnic nebo synagog. Chtěli jsme o tom vydat knížku,“ vysvětluje fotograf.

Židovská rodina v Jazdu

K publikaci ale nikdy nedošlo. Íránské ministerstvo kultury knížku nepovolilo vydat a o projekt se začaly zajímat zpravodajské služby. „Nevím proč, ale tahle fotka odstartovala problémy s publikováním mé knihy. Tohle jsem fotil v devět hodin večer a o půlnoci volal agent tajné policie. Je to poslední fotka mého projektu,“ popisuje Hasan Sarbakhshian fotografii v íránském městě Jazd, na níž je zobrazena židovská rodina v pokoji. S mužem na fotografii se seznámil v synagoze. „Je tam on, jeho bratr a čtyři děti. Jen sedí za stolem a dívají se do kamery. Je na tom vidět, jak on i děti jsou trošičku nervózní. Ve mně ta fotka vyvolává také nervozitu, protože vím, co se dělo další dny,“ dodává Sarbakhshian.

„Jako fotografovi z novin se mi otevíraly dveře tam, kam se běžný muslim nedostane, třeba do synagogy. K tomu musíte získat celou řadu povolení.“ Pro místní Židy je podle fotografa těžké, že musí neustále dokazovat svou přináležitost k íránskému státu. „Takže třeba jdou na nějakou oficiální demonstraci ukázat, že jsou proti izraelské vládě. Na téhle fotce je zachycený židovský doktor, který prohlíží malé muslimské miminko v nemocnici. Je to moje oblíbená fotka, která ukazuje, jak funguje společnost bez politiky.“

V Dr. Sapir Hospital, jedné židovské nemocnici v Teheránu, lékař vyšetřuje muslimské novorozence

A jaká je druhá část příběhu, který chce fotograf výstavou vyprávět? Íránští Židé, kteří emigrovali do Izraele, často trpí steskem po domově a diskriminací. „Třeba tahle dívka Sahar už je třetí generace izraelských Íránců, tady je zase její dědeček, který do Izraele imigroval před šedesáti lety. Ona sama se narodila před třiceti lety. Vyprávěla mi, že jako dítě hodně trpěla tím, že jí všichni aškenázští Židé říkali, ty jsi přišla z východu jako Peršanka, ty nejsi Evropanka,“ popisuje fotografie íránských Židů v Izraeli Sarbakhshian. „Když jsem s některými z nich dělal před lety v Íránu rozhovory, tak jsem se divil, proč nechtějí odejít do Izraele. Teď po mé cestě do Izraele jsem to pochopil.“

Příběh samotného fotografa se nakonec částečně překrývá s osudy lidí, které fotografoval. Před deseti lety musel kvůli svým aktivitám a nejisté situaci v zemi po volbách v roce 2009 odejít ze země. „Moje manželka se mě během těch deseti let ptala, proč ty fotky nikde nevystavím. Říkal jsem jí, že když mě obvinili z toho, že jsem vzal peníze od Izraele, tak to pak bude vypadat, že jsem to fakt udělal. Ale po deseti letech života v exilu jako menšina jsem se toho hodně naučil.“ Stejně jako íránští Židé v Izraeli teskní i fotograf po své zemi. „Můj domov mi moc chybí. Lidé, společnost, celá moje rodina. Jsem ale opravdu šťastný, že tady můžu být. Jsem vděčný české společnosti, že mě přijala,“ shrnuje svůj osud Hasan Sarbakhshian.

Jakým problémům čelí Židé, kteří z Íránu emigrovali do Izraele, a jak se jejich příběh propletl se životem íránského fotografa Hasana Sarbakhshiana? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.