Jak se spřátelit s vrtačkou. Komunitní dílna Ponk učí mileniály základní manuální dovednosti

29. květen 2020

V pražské komunitní dílně Ponk pravidelně organizují kurz základních manuálních dovedností nazvaný Hodinový manžel for Dummies. Během jednoho dne si lidé mohou projít základy vrtání s vrtačkou, přidělávání poliček, dozvědí se, jak připojit k odpadu myčku nebo pračku, jak opravit zásuvku nebo vyměnit dveřní zámky, prostě vše, co se čas od času hodí umět. A když člověk ví, jak na to, zabere to jen pár minut.

Dříve si drobné opravy v bytě nebo domě uměl obstarat každý sám. Dnes si ale stále častěji najímáme někoho, kdo je udělá za nás, nebo rovnou trochu pochroumanou věc vyhodíme a koupíme novou. A tak se stalo, že to, co starší generace bez mrknutí oka opravila, některým dnešním dvacátníkům a třicátníkům dělá problém.

„Koupil jsem si vrtačku a jenom jsem koukal na ty vrtáky a vůbec jsem nevěděl, co s tím. Pak mě kamarádka poprosila, jestli bych jí nepřidělal poličku, a já jsem se úplně vyděsil. Tehdy jsem si řekl, že bych to asi měl umět,“ přiznává startupista Jirka, který se společně s Ondrou, Bárou a Evou zúčastnili květnového kurzu.

Ač by se mohlo podle názvu zdát, že kurz Hodinového manžela je spíše mužskou záležitostí, tak ženy tvoří pravidelně až polovinu účastníků. V Ponku dokonce nejprve začali vyučovat kurz Když je chlap k ničemu určený výhradně pro ženy. Pak se ale Martinu Pulcovi a Michalu Kotkovi, kteří Ponk vedou, začalo ozývat mnoho mužů s tím, že ani oni neumí vzít do ruky vrtačku a chtěli by se to naučit.

IMG_2070.jpg

„Všechno si doma dělám sama a taky to podle toho vypadá. Chtěla jsem vědět, jak se to dělá pořádně a správně, aby na stěně ty věci pořádně držely,“ říká projekťačka Eva, když poprvé zkouší zkušebně vrtat do betonového kvádru. Z podobného důvodu jako Eva dorazila i Bára: „Chci si doma umět obstarat základní jednoduché opravy sama a nebát se vzít si vrtačku do ruky.“ První, co si plánuje s nově nabytými znalostmi ve svém bytě vyměnit, jsou vodovodní baterie.

„Rodiče vždycky najali řemeslníky, takže jsem to neměl od koho odkoukat,“ říká kreativec Ondra a jádro problému vidí v tom, že ho k manuálním pracím nikdo nevedl. Že nedostatek manuální zručnosti je pro mileniály typický, potvrzuje i instruktor vrtání a řemeslník Marek. „Není to žádná ostuda, neumět vrtat s vrtačkou,“ říká, zatímco účastníkům kurzu popisuje druhy vrtáků. Dlouho ale nečekají a brzy dostávají do rukou různé druhy vrtaček. „Generace chlapů, kteří od dětství uměli vyvrtat díru, je pryč. My jsme zase neuměli na počítači a spoustu dalších věcí, bez nichž se dneska neobejdete,“ dodává Marek a zkušeným okem připomínkuje práci svých žáků.

IMG_2157.jpg

Po třech hodinách vrtání čtveřice plní i závěrečný úkol – připevnit na zeď těžkou krabici se šroubky. Sice ze začátku postupují pomalými váhavými kroky, ale po dvaceti minutách skříňka skutečně visí. Správně zavrtat šrouby se jim povedlo sice až napodruhé, ale jak říká instruktor Marek: „Skříňka nebo polička všechny neúspěšné pokusy zakryje.“

Po dopoledni stráveném se šroubky a hmoždinkami Ondra, Eva, Bára i Jirka připouští, že se s vrtačkou v ruce cítí jistější. Je jim jasné, že se z nich za jeden den nestanou zruční řemeslníci, kurz hodinového manžela jim ale pomohl minimálně v tom, že už se nebudou stydět vejít do železářství. Třeba díky tomu i trochu navážou na tradici českých kutilů a do Ponku se příště vrátí už s vlastním projektem.

Proč se lidé do Hodinového manžela přihlásili? Podaří se jim připevnit poličku? A víte, co to je vidiák? To se dozvíte v reportáži Josefa Kokty.

autor: Josef Kokta
Spustit audio