Jak vypadá punk v české architektuře?

29. říjen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03238678.jpeg

„Za největší punk dnes považuju vyučovat architekturu na veřejné vysoké škole. Pokud to děláte naplno a dobře, tak je to v současných společensko-ekonomických podmínkách skutečný punk,“ říká teoretik architektury Adam Gebrian.

„Pod punkem v architektuře si představím squat. Za svého druhu punkové lze vnímat i aktivity českých chatařů,“ myslí si teoretik výtvarného umění Tomáš Pospiszyl.

Názory odborné architektonické veřejnosti na to, co je punk v architektuře, jsou v textech na výstavě v Galerii Jaroslava Fragnera velmi různorodé. Proč vůbec výstava Punk v české architektuře vznikla, vysvětluje jeden z jejích kurátorů Dan Merta: „Slova jako punk nebo punkový se dnes používají poměrně často, i když ten termín už je dneska vlastně klišé a rozhodně už nemá tu rezonanci jako v 70. a na počátku 80. let. Přesto nás napadlo, že bychom mohli vybrat projekty a architekty, kteří by se v českém prostředí dali označit jako punkoví. Výstava by měla sloužit jako takový impuls k diskusi nebo k zamyšlení nad tím, kdo a co by se dalo v našem architektonickém prostředí vnímat jako punk.“

Čtěte také

03238688.jpeg

Ukázalo se ale, že punkově smýšlejících a tvořících architektů je už v České republice poměrně málo. Jeden z největších pankáčů je dle slov Dana Merty architekt Ivan Kroupa a také dnes už zesnulý Jiří Střítecký z Atelieru 8000. Z mladší generace prý punkovou definici naplňují bratři Stolínové nebo studio H3T.

Po delším zvažování zařadili na výstavu i tvorbu Martina Rajniše. „Já jsem do výběru Martina Rajniše zařadit nechtěl, ale další z kurátorů Jakub Fišer na tom trval. Já osobně si Rajnišovy tvorby velmi vážím, ale připadá mi, že je to dneska už spíš takový punkový mainstream. Ale pak jsme se shodli, že v českém kontextu hrál velmi důležitou úlohu, prosazoval svůj osobitý pohled na věc a vlastně se choval punkově,“ dodává k tomu Dan Merta.

03238679.jpeg

Výstava probíhá v Galerii Jaroslava Fragnera do 7. prosince. Součástí doprovodného programu budou i diskuse se zastoupenými architekty a teoretiky. Výstava totiž dle jejích tvůrců nemá být definicí toho, co je punk v české architektuře, ale výkopem k debatě, jak by se dalo o české architektuře přemýšlet v trochu jiném světle.

Spustit audio