Jak zrekonstruovat byt a nezbláznit se. Architektka radí hlavně holkám

31. červenec 2024

Markéta Herálecká je architektka, která se podílela na řízení velkých staveb. Nejtěžší chvíle ale zažila při rekonstrukci vlastního bytu. Proto založila instagramový účet Holky v rekonstrukci.

Architektka Markéta Herálecká čekala dítě a s partnerem si koupili byt. V plánu byla rychlá rekonstrukce a stěhování do nového. Dopadlo to ale jinak. Skoro ročním zpožděním, ztracenými penězi – Markéta to spočítala na víc než půl milionu - a měsíci soudů.

„Chtěla jsem, abych aspoň jednu holku zachránila před tím, aby se jí stalo to, co mě. Aby den před porodem lítala po rozmláceném bytě a byla z toho dost vyřízená,“ říká Markéta Herálecká. Proto si založila blog a instagramový účet Holky v rekonstrukci, kde radí nejen holkám, jak si ohlídat rekonstrukci a domluvit se s firmami.

O tom jsme mluvili v Bourání. Proč číst technické listy? Jaký mít projekt, jakou smlouvu? A kolik to celé stojí?

Markéta Herálecká má zkušenosti, které získala na velkých stavbách, kde pracovala na přípravě i jako stavební dozor. Mluvili jsme tedy také o tom, jak se daří holkám na stavbě. Do stavebnictví se chce po mateřské dovolené zase vrátit, je na to tenhle mužský obor připravený? Prý zatím moc ne. „Ale když bude společnost chtít, tak cesty jsou. Mně by přišlo fajn, kdyby šlo do stavebnictví víc holek a zlepšovaly svět, ve kterém jsou skoro jenom muži,“ říká.

Jaké je to pro holky na stavbě? Musí si víc obhájit to, že něco vědí. Ale taky si umí lidi na stavbě hezky omotat. Poslouchejte nový díl Bourání.

autor: Karolína Vránková
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.