Jaký je život bez -ová? „Lidi na to reagují, jako bych jim držela pistoli u hlavy.“

„K mému překvapení kdokoli, kdo mě nezná osobně, na to reaguje, jako bych mu držela pistoli u hlavy,“ říká o svém jméně Helena Urban. „Je pro mě obrovské překvapení tohle zažít, vidět, jak mají lidi předsudky kvůli takové drobnosti, která s nimi vůbec nesouvisí.“

Šárka Homfray se vdala za Angličana. Její důvody pro nepřechýlení příjmení uslyšíte v anketě|foto:Jonáš Zbořil, Český rozhlas

Na Ukrajině narozená Marie Iljašenko si jako dítě změnila jméno na Iljašenková. „Bylo mi asi deset, samozřejmě jsem chtěla spíš být jako všichni, jak se říká – děti jsou největší konzervativci a tady to opravdu zafungovalo.“ Jak ale Marie vyrůstala, jméno s -ová jí začalo vadit a změnila si ho zpátky.

„Poslouchala jsem nové paměti Boba Dylana. Popisuje, jak si zvolil svoje umělecké jméno. Bobby s Dylanem neznělo moc dobře, ale když řekl Bob, najednou to znělo skvěle. A já jsem si uvědomila: sakra, jméno je tak osobní věc. Pro někoho je důležité, aby dobře znělo, nebo má nějaké asociace,“ říká Marie, která možné uvolnění pravidel pro nepřechýlená ženská příjmení vítá.

Rodilá Američanka Emily Bednářová naopak přijala příjmení svého manžela i s koncovkou -ová. Proč se tak rozhodla? Dozvíte se v anketě|foto:Jonáš Zbořil, Český rozhlas

Proč ne? Poslechněte si anketu o tom, jak se žije ženám s nepřechýleným jménem, a dozvíte se také, do jakých problémů se dostaly například u doktora.