Jazyk hluboce ovlivňuje naše myšlení a pohled na svět, říká lingvistka Anna Marklová

Anna Marklová
Anna Marklová

„Psycholingvistika, kterou se zabývám, zkoumá, jaké jsou vztahy mezi jazykem a naším způsobem přemýšlení o světě. Jazyk ovlivňuje to, jak myslíme, a ovlivňuje i náš pohled na svět, protože ten si konceptualizujeme právě skrz filtr jazyka,“ říká lingvistka Anna Marklová.

V psycholingvistické laboratoři Technické univerzity v Dortmundu, kde momentálně působí, mimo jiné pracuje na výzkumu, který pro tento vědecký koncept hledá důkazy v praxi. Momentálně se zabývá tím, na co se lidé mluvící různými jazyky při sledování nějakého výjevu zaměřují pohledem a co si pak z dané scény pamatují jako z jejich pohledu zásadní.

Výzkumy ukazují, že mluvčí různých jazyků se při popisu jedné a téže scény soustředí na odlišné části výjevu a odlišné děje. Například český rodilý mluvčí má při popisu obrazu, na kterém jdou dva lidé směrem k domu, silnou tendenci říct, kam ti lidé dojdou. Přitom to nemusí být pravda a může to být jen jeho interpretace toho, co se ve skutečnosti děje. „Třeba v angličtině nebo ruštině je ta perspektiva mnohem víc zaměřena na samotný proces a na akce, které nejsou dokončené. Jsou to zkrátka jdoucí lidé,“ vysvětluje Anna Marklová.

To, jak nahlížíme svět kolem nás, například v češtině hodně určuje systém gramatických rodů a podle Anny Marklové proto rozhodně není jedno, zda používáme generické maskulinum, nebo ne. „Když se zeptám, jací jsou vaši tři oblíbení zpěváci, tak vás asi nenapadne mi vyjmenovat zpěvačky,“ říká. I proto je podle ní rozdíl v tom, když použijeme generické maskulinum a napíšeme například větu „Čeští lékaři zachránili mnoho pacientů“, a tím, když napíšeme „Čeští lékaři a lékařky zachránili mnoho pacientů.“

Proč ztroskotaly pokusy vytvořit jednoduchý a univerzální jazyk a proč se v ČR tak bouřlivě řeší otázka přechylování ženských příjmení? Poslechněte si celý rozhovor s Annou Marklovou.