Jiří Kovanda: Důležitý aspekt umění je narušování stereotypů běžného života

Jiří Kovanda patří k našim nejznámějším konceptuálním umělcům a už několik let za sebou okupuje přední příčky žebříčku J&T Banka Art Indexu, který dle různých kritérií hodnotí českou poválečnou uměleckou scénu. „Tak radost z toho samozřejmě mám, to je jasné. Hned ale musím dodat, že to je žebříček, takže zábavná věc, která sice může o něčem vypovídat a může nějak pomoci v orientaci sběratelům, ale dle mého názoru to není o kvalitě. Měřit kvalitu umění pomocí žebříčků je podle mě nesmysl,“ říká Kovanda.

„Ta věc vznikla podle části básně Jindřicha Štyrského a my jsme vlastně část té básně převedli do reality na jeho hrobě,“ říká Kovanda. Co mu tenkrát v kartách vyšlo, si prý už Kovanda vůbec nepamatuje. Zvlášť v začátcích během 70. let byl při svých vystoupeních velmi nervózní. Schválně se prý ale stavěl do situací, kdy musel sám sebe překonat a vykročit mimo komfortní zónu. „Narušení stereotypů a toho, na co jsme zvyklí z každodenního života, je podle mě jeden z nejdůležitějších aspektů umění obecně.

V rozhovoru jsme se mimo jiné věnovali i otázce (ne)srozumitelnosti současného umění a Jiří Kovanda připomíná, že vnímání umění by měl být dialog a také diváci se musí snažit vyjít umění vstříc, nějakým způsobem jej uchopit. Nepochopení současného umění ale není záležitost posledních let, protože například impresionistům ve své době veřejnost nerozuměla, a dnes jejich obrazy mnoho lidí naopak považuje za ukázku takzvaně srozumitelného umění.

Pokud vás zajímá, zda se liší atmosféra na pražské Akademii výtvarných umění a ústecké Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně nebo zda je možné po absolvování studia umění skloubit klasické zaměstnání s vlastní uměleckou tvorbou, poslechněte si celý rozhovor.