Jsem brána: První česká adaptace Stephena Kinga nabízí neziskovou spiritualitu slizu

6. prosinec 2017
Mim Radim Vizváry s kamerou na těle ve filmu Jsem Brána

Minulý týden mělo několik diváků možnost vidět premiéru první české adaptace Stephena Kinga, filmu Jsem brána. Na nějakou dobu to byla také možnost poslední. Film se totiž nepromítá v kinech, ale poběží jen na několika festivalech. Podle slov režiséra ho neuvidíme ani legálně na internetu, na DVD ani jiném domácím nosiči. Kromě filmových festivalů se bude promítat především v planetáriích. Jeho natáčení zabralo tvůrcům devět let a verze pro planetária pořád ještě není hotová.

Patnáctiminutový film režiséra Robina Kašpaříka Jsem brána je zjevně hodně výstřední projekt. V českých médiích jsme o něm mohli číst už v roce 2009, kdy Kašpařík slavil úspěchy se svým krátkým studentským filmem, duchařským hororem Seance. Režisér tehdy využil možnosti, kterou Stephen King nabízí začínajícím filmařům. Na jeho stránkách najdeme seznam povídek označených jako Dollar Babies, které King dává k dispozici mladým tvůrcům za symbolický honorář v hodnotě 1 dolaru. Ovšem pod jednou podmínkou – filmy musejí být nevýdělečné.

Čtěte takéRobin Kašpařík o filmu Jsem brána: Vesmírná mlhovina z hlavy šílence

Kašpařík si z nich vybral krátký sci-fi horor Jsem brána o kosmonautovi, ze kterého se po návratu z Venuše stala loutka v rukou zlomyslných mimozemšťanů. Rozhodl se k ní přistoupit opravdu poctivě a natočit ji technologií fulldome, určenou pro promítání v planetáriích. Jistou dobu měl hlavní roli hrát Karel Roden – dokonce existuje nakonec nepoužitý oficiální plakát s jeho tváří.

Film ale nakonec vypráví příběh Kingovy povídky z pohledu hlavního hrdiny, ze kterého na plátně vidíme jen jeho ruce. I když „vypráví“ je v tomhle případě silné slovo. Kašpařík Kingovu textu hodně rozostřil okraje a udělal z něj psychedelickou noční můru ve stylu finální pasáže Kubrickovy Vesmírné odysey. Základní motivy jako parazitní oči, kosmická loď nebo vraždy zůstaly, ale vytratily se souvislosti, které jim původní povídka dává.

Kašpařík sází čistě na sílu obrazů, z nichž některé jsou opravdu velmi sugestivní. Bizarně vypadající vesmírné mlhoviny, klaustrofobní kajuta kosmické lodi či mimozemské postavy kráčející amorfním prostředím, to všechno jsou výjevy, na které se perfektně hodí sousloví spiritualita slizu.

Filmy vzniklé na základě Kingových Dollar Babies obvykle slouží hlavně jako předváděčka schopností začínajících tvůrců, jejichž prostřednictvím si jich mohou všimnout producenti. Na základě stejné dohody ostatně natočil svůj první kingovský film Žena v pokoji i Frank Darabont, který později vytvořil slavné adaptace Vykoupení z věznice Shawshank nebo Mlha. Jsem brána, která byla natočená mezinárodním týmem, rozhodně má parametry ambiciózních krátkých filmů, na něž by filmoví lovci talentů mohli slyšet. Podle svých slov na pražské premiéře, která se konala minulý týden, už má Robin Kašpařík rozmyšlený svůj první celovečerní film. Snad mu jeho realizace bude trvat méně než dalších devět let.

Více o neziskových mimozemšťanech, parazitních očích a dolarových dětech Stephena Kinga si poslechněte v tomto díle Ektoplasmy.

Režisér Robin Kašpařík při natáčení filmu Jsem brána
Dekorace vesmírné lodi

Další články autora