Jsou vědci nezávislí? Agrochemická lobby dostala své lidi do mezinárodních odborných institucí

Protest proti používání glyfosátu v Německu
Protest proti používání glyfosátu v Německu

V minulých letech se několikrát ukázalo, že členové lobbistické skupiny ILSI, zastupující potravinářský nebo agrochemický průmysl, zastávali vysoké posty v orgánech OSN nebo Mezinárodní zdravotnické organizace. Nové výzkumy vědců a vědkyň z Harvardu a Cambridge ukazují, že vliv lobbistických skupin na zdravotní nebo chemickou politiku je nejspíš mnohem rozsáhlejší.

Jsou to dva roky, kdy se časopis Forbes rozhodl z webu smazat všechny články svého sloupkaře Henryho Millera. Důvodem byl text, ve kterém vědec, který psal i pro další významná média jako New York Times nebo Wall Street Journal, kritizoval rozhodnutí Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny považovat široce používaný zemědělský herbicid glyfosát za pravděpodobně rakovinotvornou látku. Na článku by nebylo nic tak zvláštního, kdyby nevyšlo najevo, že ho za Millera z velké části připravila firma Monsanto, která glyfosát používá ve svých výrobcích.

Chemikálie pro dobré ráno. Americké děti snídají glyfosát, ukázal výzkum cereálií

postřik - pesticidy - pole

„Nikdo přece nechce snídat chemikálii na hubení plevele,“ podotýká podle ekoserveru Inhabitat Ken Cook, prezident americké ekoorganizace Environmental Working Group. Její studie ukazuje, že si kromě čokoládových lupínků a ovoce dávají k snídani miliony amerických dětí taky herbicid glyfosát.

Millerova epizoda s Forbesem tehdy znovu připomněla, že ani jména ověnčená akademickými tituly nemusí zaručovat vědeckou nestrannost. Už rok předtím britský deník Guardian přišel s informací, že panel OSN, který glyfosát prohlásil za pravděpodobně neškodný, vedl místopředseda lobbistické skupiny ILSI. Ta v roce 2012 dostala víc než milion dolarů od Monsanta a obchodní asociace CropLife International, zastupující firmy vyrábějící zemědělské chemikálie.

Tyto skandály vzbudily pozornost i uvnitř akademického prostředí a letos se pomalu začaly objevovat výzkumy rozmotávající gordický uzel vazeb nadnárodních korporací na vlivné vědce, kteří se podílí na formování politiky jednotlivých zemí, ale i institucí, jako je OSN nebo Světová zdravotnická organizace. Hlavní roli tu hraje právě skupina ILSI, kterou na konci 70. let založil bývalý zástupce ředitele firmy Coca-Cola, a kromě už zmíněného Monsanta ji dotují i další obří firmy jako Nestlé, McDonald’s nebo právě Coca-Cola. Vystupuje přitom jako nevládní organizace usilující o veřejné dobro.

tloušťka - tlouštíci - obezita

O tom, jak ILSI funguje, podala na začátku roku zprávu profesorka Susan Greenhalgh z Harvardovy univerzity hned ve dvou článcích. Ukazuje v nich, že si skupina od devadesátých let vybudovala silnou pozici v Číně. Spolu s místními úřady vede velké kampaně proti dětské obezitě, které propagují především dostatek pohybu. Podle Greenhalgh se díky tomu daří odklánět pozornost od potřeby správné výživy a předcházet regulacím na potravinovém trhu, jaké se objevují na Západě.

Prolomit vlny: Je důležitější naše zdraví nebo prosperující agrokorporace? Česko stále nezná odpověď

Postřik (ilustrační foto)

Svět nedávno obletěla zpráva, že často používaný herbicid Roundup může způsobovat rakovinu. Spletité kauzy spojené se zákazem a opětovným povolením přípravků obsahujících rizikovou látku glyfosát probíhají i v Česku. Ivo Bystřičan se ve svém komentáři zamýšlí, proč u nás k zastavení nadměrného používání herbicidů chybí politická vůle.

ILSI podle svých zásad nemá „přímo ani nepřímo navrhovat politická řešení nebo hájit komerční zájmy svých členských firem nebo dalších stran“. Na toto tvrzení se zaměřil rozsáhlý výzkum vedený Sarah Steele z Univerzity v Cambridgi ve spolupráci s americkou organizací Right to Know. Čerstvé výsledky analýz více než 17 000 stránek dokumentů získaných díky americkému zákonu o přístupu k informacím odhalily například to, že se skupina pokoušela ovlivňovat výzkumy, konference nebo veřejné zprávy, ale i instituce. Evropský parlament například v roce 2012 na půl roku pozastavil financování Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Důvodem bylo podezření ze střetu zájmů kvůli tomu, že v jeho radě seděli členové ILSI. Spojení s ILSI se prokázalo i u většiny expertů, kteří v roce 2015 pracovali na přípravě mechanismu pro stanovování limitů toxických látek v potravinách. „Akademici, výzkumníci, politici, média a veřejnost by výzkumy ILSI měli chápat jako propagaci zájmů potravinářského, nápojového, doplňkového a agrochemického průmyslu,“ shrnují autoři studie svá zjištění.

Podle Sarah Steele výsledky ale ukazují i na obecnější nedostatky v systému publikování akademických prací. Ten nedokáže dostatečně zohlednit zájmy, které mohou stát za některými výzkumy. Odborné časopisy sice vyžadují prohlášení o střetu zájmů, podle Steele by ale vědci při odevzdávání článků měli povinně přikládat i smlouvy. Z nich by se pak dalo ověřovat, že výzkum byl skutečně nezávislý.    

Jaký vliv měly na rozhodování o škodlivosti glyfosátu jeho výrobci? Jak průmysl může ovlivňovat výsledky vědecké práce? A jak se tomu bránit? Poslechněte si celý příspěvek.