Prolomit vlny: Je důležitější naše zdraví nebo prosperující agrokorporace? Česko stále nezná odpověď

Postřik (ilustrační foto)
Postřik (ilustrační foto)

Svět nedávno obletěla zpráva, že často používaný herbicid Roundup může způsobovat rakovinu. Spletité kauzy spojené se zákazem a opětovným povolením přípravků obsahujících rizikovou látku glyfosát probíhají i v Česku. Ivo Bystřičan se ve svém komentáři zamýšlí, proč u nás k zastavení nadměrného používání herbicidů chybí politická vůle.

Zemědělství, agrokorporace, výnosy, herbicidy, glyfosát, efektivita, zisk. Tenhle řetězec by byl pro většinu lidí zajímavý asi jako exkurze do polí řepky, kdyby na jeho konci nebyla rakovina. Česko mohlo v globálním průšvihu s glyfosátem sehrát příkladnou roli. Dopadlo to ale jako vždy. Zachovali jsme se jako stát bez sebevědomí a ustoupili zájmu korporací. Stejně jako celý svět dlouho ustupoval Monsantu.

Zemědělských přípravků existují tisíce a mimo pár enkláv ekologického zemědělství se intenzivně používají. Agrobyznysmeni umí veřejnost i politiky přesvědčit, že bez jejich efektivity se lidstvo neuživí. Případ populárního glyfosátu odkrývá ohromná rizika takového zemědělství opřeného o nečinnost politiků a celých států. O jeho zhoubném vlivu na přírodu se vědělo dávno. Vlády měly dost vědeckých důkazů a množily se i žaloby tvrdící, že používání přípravku Roundup od firmy Monsanto způsobuje rakovinu.

Roundup

I tak ale loni na podzim překvapila zpráva, že český ministr zemědělství Toman chce široce používaný herbicid s glyfosátem zakázat. Překvapivá byla i proto, jakým tradičním agrobyznysmenem sám býval. A šel na to rychle. V srpnu 2018 sanfranciský soud vynesl rozsudek a přiřkl odškodné ve výši 39 milionů dolarů bývalému školnímu správci Dewayneu Johnsonovi, který po pilném používání glyfosátového herbicidu Roundup onemocněl rakovinou. Toman se záměrem plošného zákazu glyfosátu přispěchal hned v září. V tom jsme měli dokonce předběhnout Evropskou unii. Do té doby totiž Evropská komise tvrdila, že souvislost glyfosátu a rakoviny nelze prokázat. Případné zákazy přípravků nechala až do roku 2022 na jednotlivých státech. Ten náš se postavil proti zájmům konvenčního zemědělství s jasnozřivostí osvíceného sedláka.

Pak zašlo slunko, přišel listopad a ministr Toman zprudka obrátil. Plošný zákaz nebude. S výjimkou řepky a obilí se glyfosát bude moct používat dál. Copak se během pár týdnů stalo? Podle ekologů z Greenpeace a Hnutí Duha ministr podlehl tlaku zemědělských lobbistů, kteří si vymohli zmírnění zákazu. Bez plošných postřiků glyfosátem se prý dneska podnikat nedá a neuměli bychom konkurovat. Ministr pochopil, že jeho názor vykvetl příliš zprudka, vše rychle napravil a odvolal, co slíbil.

Kromě hnojiv se do půdy dostávají také látky z chemických postřiků

Nyní federální soud ve Spojených státech vynesl další verdikt potvrzující rakovinotvornost glyfosátu. Výrobce přípravku Roundup Monsanto už čelí více než desetitisíci žalob a jeho vlastnické firmě Bayer klesly akcie o miliardy eur. Náš stát jen podtrhl dřívější selhání Evropské unie. Deník Guardian odhalil, že části studie, na základě které měl Evropský parlament rozhodnout o budoucnosti glyfosátu, byly okopírované přímo z materiálů firmy Monsanto.

Glyfosát ukázal, jak fatálně zranitelní jsme. Monsanto po dlouhá léta čelilo tvrdé kritice, že celosvětový hit mezi herbicidy Roundup je karcinogenní. Úřady ale ani na nejvyšších úrovních nebyly schopné uživatele ochránit. Prim hrály agrokorporace, které chtějí podnikat co nejlevněji, bez komplikací a s co největším ziskem. Hlavně díky nim zhoubný Roundup vydržel na trhu tak dlouho. Museli začít umírat lidé. O jeho devastujícím vlivu na živočichy a biodiverzitu zemědělské krajiny se totiž vědělo už dávno, bez většího zájmu politiků a úřadů.

Proč se nad herbicidy s glyfosátem stahují mraky a jak moc je pro Česko důležitý zisk zemědělských korporací? Poslechněte si komentář Ivo Bystřičana.