K psychofarmakům vede lehká cesta přes internet, závislý spolyká až 150 prášků denně

Krátká cesta k potlačení obtíží často vede po nelegálních drahách. Podle odborníků není nijak složité dostat se i k farmakům, která by měla být na předpis. „Je zcela bezproblémové je získat v lékárnách, přes internet nebo třeba prostřednictvím známých,“ tvrdí Pecinovská. „Průzkumy ukazují, že více než tři čtvrtiny pacientů, kteří zneužívají sedativa, je mají z internetu. U analgetik opiátového typu pochází tak polovička z lékáren,“ popisuje.

Na webu stačí jen zadat klíčové slovo a člověku se otevře přístup k široké nabídce. Pro prodejce jde o velmi výnosný byznys. „Jedna tabletka hypnotika stojí kolem dvaceti korun. Pilulka analgetika opiátového typu se pohybuje podobně. U tabletky Subutexu se cena šplhá až na čtyři stovky. A teď si představte, že máme pacienty, kteří jsou schopni sníst až sto padesát tablet denně. To je velmi drahý koníček,“ popisuje Pecinovská.

Od kokainu k lékům na ADHD

Počátečním impulsem pro braní farmaka může být lékař. Hypnotikum předepíše například pacientovi ve složité životní situaci, který nemůže spát. „Ten zjistí, že mu lék uleví, a pokračuje v jeho užívání i nadále, aniž by řešil samotný problém,“ říká Pecinovská. Podobný postup hrozí i u dalších prášků.

Farmaka, která ovlivňují myšlení, lidé berou i z toho důvodu, aby dosáhli lepších výsledků. Nestanou se tedy léky přirozenou součástí našich životů?|foto: Fotobanka stock.xchng

I dnes nelegální drogy jako kokain nebo heroin bývaly původně léky, které přišly na trh s tím, že mají řešit konkrétní zdravotní problémy. Záhy se ale v praxi ukázala jejich vysoká návykovost a rychlé působení. „V současnosti se něco podobného děje s léky předepisovanými na poruchy pozornosti s hyperaktivitou. Jedná se o ty nesoustředěné děti. Postoje lékařů se liší. Někteří léky doporučují. Odborné práce ale ukazují, že lidé, kteří léky na ADHD v dětství brali, mají v dospělosti třikrát častěji potíže s kokainem. Je to velmi rozporuplná situace. Rozhodně bych byla v indikaci opatrná,“ míní lékařka.

„Těžký prachy“ ve zbrojním a farmaceutickém byznysu

Její zkušenost i statistiky ukazují, že k závislosti na lécích mají některé skupiny blíže. Jde o lidi, kteří bojovali s psychickými problémy nebo se třeba nenaučili řešit problémy. Ženy jsou zranitelnější než muži a k lékům se uchylují častěji. Problémy se ale objevují napříč věkovými skupinami. „V Česku má asi patnáct tisíc šestnáctiletých zkušenost se sedativem. To je docela hodně,“ říká Pecinovská. Léky ale zneužívají i senioři.

Chápete, co si myslí a prožívají lidé okolo vás? Nebo trpíte poruchou mentalizace?

• Upravit
• Smazat

Mentalizace je schopnost správně rozumět tomu, co prožíváme, co si myslíme a co asi tak prožívají a myslí si lidé kolem nás. Základy mentalizace bychom měli dostat v dětství, učíme se však i v dospělosti. Učení mentalizaci může být důležitou složkou terapie například u osob s hraniční poruchou osobnosti, ale nejen u nich.

Prvotním impulsem může být i reklama. „Ve zbrojním a farmaceutickém byznysu se točí největší peníze, to je prostě fakt,“ konstatuje doktorka.

Farmaka, která ovlivňují myšlení, lidé berou i z toho důvodu, aby dosáhli lepších výsledků. Nestanou se tedy léky přirozenou součástí našich životů? „Problém je ten, že návykové látky jsou návykové právě proto, že jejich schopností je měnit toleranci. Tělo se adaptuje na původní množství, začne ho rychleji odbourávat a je zapotřebí zvyšovat dávky,“ vysvětluje Pecinovská. „Účinek navíc není časově neomezený. Příjemný prožitek skončí. Pokud dávku zvyšujete, tak je o to intenzivnější i následný propad. Je to začarovaný kruh, z něhož není cesty ven,“ míní psychiatrička.