Kácení na Petříně: má být v centru Prahy divoká příroda, nebo atraktivní lokalita pro turisty?

Revitalizace Petřína
Revitalizace Petřína

Pražský Petřín byl se svým unikátním lesem a volně žijícími zvířaty vyhlášen evropsky významnou lokalitou. Živý les v srdci velkoměsta ale ohrožují zásahy, které v něm probíhají od minulého podzimu. Letos v březnu došlo na základě rozhodnutí odboru životního prostředí pražského magistrátu k vykácení stromů, které měly být údajně napadeny škůdci a ohrožovat bezpečnost kolemjdoucích. Tento zásah ale rozporují místní obyvatelé. Ti tvrdí, že se kácely i zdravé stromy.

„Na Petříně mi přijde zásadní, že je tam dostatek stromů a keřů a že tam mám klid. Jsem v podstatě v centru města, a přitom je tam ticho a slyším jenom zpěv ptactva,“ říká místní obyvatelka Romana Ertlová, kterou kácení popudilo natolik, že se rozhodla spolu se svými sousedy iniciovat facebookovou stránku a petici Petřín pro život. „Jednalo se o řadu poměrně vzrostlých stromů. Byly tam kaštany, ale i duby. Faktem je, že kácení probíhalo již na začátku jara, opravdu jsem vnímala, že začalo vegetační období zvířat a ptactva, a kácet v ten čas mi přišlo jako forma násilí,“ popisuje Romana, jak podle ní ke kácení došlo. Když se začala informovat o důvodech pro kácení podle ní mnohdy úplně zdravých stromů, zjistila, že Magistrát hl. města Prahy plánuje poměrně rozsáhlou rekultivaci divokých částí Petřína. 

Zoolog Petr Klvaňa z Kroužkovací stanice Národního muzea tento postup vnímá jako velmi problematický. „Ke kácení došlo nešťastně i v Kinského zahradě, která je jádrovou oblastí pro roháče obecného, který je vázán právě na řídký les se starými stromy. Pokud je pokácíme, dochází k nevratným změnám v jeho biotopu. Ke kácení také došlo v období, kdy již hnízdila řada druhů, mezi nimi sovy, puštíci a šplhavci. Dá se předpokládat, že v některých starých doupných stromech byla už i aktivní hnízda,“ vysvětluje zoolog. Předestírá také postupy, které by bylo potřeba aplikovat pro udržení druhového bohatství na evropsky významných lokalitách: „Pokud už se tedy musí kácet, tak by se měly stromy pouze ořezávat, nechávat jejich torza a pařezy. Kácení by mělo nastat jako úplně poslední řešení u opravdu rizikových stromů. Nehledě na to, že pokácené dříví by se mělo v lokalitě nechat, protože je velmi důležité pro vývoj populací hmyzu a ptáků. Což se bohužel neděje, dříví je odváženo a metodické postupy pro tuto evropsky významnou lokalitu se tímto nedodržují.“

„V Kinského zahradě zmizel kus zapojeného lesního porostu. V době, kdy se potýkáme s klimatickou změnou a se suchem, je kácení vzrostlých stromů, a navíc ve svahových partiích, nadbíháním tomu, aby lokalita vysychala,“ říká ornitolog Jaroslav Cepák, který pod Petřínem navíc sám žije. „Mně se to nelíbí, protože z celé akce mám pocit, že je realizována s vyloučením veřejnosti. I petice, kterou jsem odborně zaštítil, je důsledkem tohoto stavu. Je vidět, že pro řadu lidí Petřín představuje skutečně fenomén, který je třeba zachovat. A to, co se tam děje, jim není lhostejné,“ dodává Cepák.

Revitalizace Petřína

Na přístup magistrátu k péči o Petřín jsem se ptala také náměstka primátora pro životní prostředí Petra Hlubučka (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu). „Musíme si uvědomit, že nejsme v pralese, že Petřín je velmi navštěvovaný park a že je také potřeba dendrologicky k této věci přistupovat z pohledu bezpečnosti. Stalo se nám mnohokrát, že z důvodu nedostatečné péče o stromy došlo v minulých letech několikrát ke zlomení i velkých větví. Jsou zde i soudní spory, kde nám bylo vyčítáno, že jsme zanedbali péči o jednotlivé stromy,“ říká Hlubuček. A dodává: „Sady na Petříně byly sázené před sto lety a dnes nám tedy dosloužily. Na takových místech necháváme stát kmeny s uschlou korunou, protože právě v těch rozpukaných kmenech ovocných stromů brouci, kteří mají vývojové stadium až čtyři roky, mohou žít. To se skutečně děje. Pařezy nikdo neodstraňoval, nevytrhával a zůstávají na místě. Nejsem schopen teď říct, zda někde zůstal ležet nějaký kmen.“ Místní obyvatelé na Facebooku zveřejnili fotografie vytrhávaných kořenů, ale náměstek Hlubuček říká, že o tom neví.

Místní mají obavu hlavně z toho, že podobné zásahy budou postupně prolamovat tabu urbanizačních zásahů, které na Petříně zatím panovalo. Místostarosta MČ Praha 1 Petr Hejma (STAN) svolal pro místní občany veřejnou debatu, kde se záměry radnice a magistrátu snažili místním přiblížit. „V současné době probíhá úprava Petřína. Kromě každoroční běžné údržby je budoucím záměrem výstavba zázemí vozů zahradní údržby ve Strahovské zahradě přímo za zdmi areálu nemocnice pod Petřínem. Na stejném místě mají vzniknout také bezbariérové veřejné toalety. Dalším záměrem je revitalizace takzvané Lobkovické zahrady, jejíž části by měly být navráceny do původní barokní podoby. Je také v plánu otevřít části zahrady pod Strahovským klášterem, které byly doposud oplocené a nepřístupné,“ říká Hejma.

Nový metropolitní návrh, který k odbornému posouzení IPR zaslal Tomáši Víchovi, zastupiteli a předsedovi Komise pro územní rozvoj a životní prostředí, počítá s možností nové zástavby na území Petřína. Červeně označené plochy jsou v návrhu na změnu

Místní obyvatelé ale s výstavbou veřejných toalet nesouhlasí a navrhují jejich stavbu na již zastavěném místě u dětského hřiště u nemocnice. Magistrát a MČ se však hlasem občanů dosud nezabývají a podle slov Petra Hejmy je tato stavba ve fázi ukončeného stavebního řízení a je možné přistoupit k její realizaci. „Urbanizace Petřína nepřichází v úvahu. Je to přírodní památka, která bude navždycky zachována. Já bych byl první, který by zabránil jakékoliv neúčelné, ošklivé stavbě, která by na tom místě zkazila genia loci,“ hájí se Hejma. 

Genius loci ale chráněným živočichům nenavrátí stanoviště zničené kácením a v rozporu s Hejmovým vyjádřením už k výstavbě na Petříně v poslední době došlo ve formě nové čtyřpodlažní prosklené kavárny vedle Petřínské rozhledny. O té podle svých slov nic neví ani náměstek primátora Petr Hlubuček.

„Může to evokovat klasickou salámovou metodu. Napřed postavíme malou stavbičku, něco vykácíme, uděláme někde barokní zahradu. Pak si řekneme, že by se nám to líbilo i někde dál, a takhle postupně můžeme živý Petřín narušit a v podstatě zničit. Stavba s velkými prosklenými okny, ve kterých se zrcadlí okolí, je uprostřed lesa pro ptáky v podstatě past. Podle odhadů české společnosti ornitologické u nás ročně nárazy na sklo u podobných staveb hyne jeden milion ptáků,“ glosuje problematičnost současných zásahů na Petříně ornitolog Jaroslav Cepák.

Co všechno pražský magistrát a radnice Prahy 1 na Petříně plánují, jaké přírodní prvky a živočichové mohou být ohroženi a jaké jsou argumenty obou stran v probíhajícím sporu o podobu a ducha vrchu Petřín? Poslechněte si celou reportáž Nikoly Benčové.