Kafka Band = Alles Gute Bande

7. březen 2014
03076693.jpeg

Kafka Band vsadil při zhudebňování Zámku na kontrast češtiny a němčiny. Podstata je jednoduchá – Jaroslav Rudiš afektovaně předčítá z německého originálu a Jaromír Švejdík do recitačního toku vstupuje halekavými refrény v češtině. Tenhle princip má podkreslovat příběh zeměměřiče K. přicházejícího do neznámého prostředí, kde mu nikdo nerozumí. Postavit desku na banálním motivu neporozumění lidí mluvících odlišnou řečí ale opravdu nestačí.

Strategie Kafka Bandu nenabízí ani náznak rafinovanosti a nesahá dál než za nejbližší roh. Ačkoliv se tomu bude skupina bránit, samotného Kafku používá jako pouhý popkulturní symbol, který se plochostí zobrazení podobá spíš turistickému suvenýru než svébytnému dílu. Skupině se nepovedlo Kafkův příběh jakkoliv obohatit, a tím spisovatele vysvobodit z role bezobsažné ozdoby kalendářů, hrnků a triček.

Co ale Kafka Bandu chybí v základním konceptu, dohánějí členové skupiny v rozhovorech. Podle Dušana Neuwertha se prý má výsledek přibližovat písničkářství Leonarda Cohena, s tím ale má společnou jenom akustickou kytaru. Švejdík zase mluví o tom, že ve své hudbě slyší Xiu Xiu nebo Swans. Můžeme si jenom domýšlet, co by takovému přirovnání řekl Michael Gira.

Jediným krátkodobým vykoupením z maratonu marnosti je sedmá skladba Hrob, v níž se Rudiš drží zpátky a do popředí se dostává vokál hostující zpěvačky Christine Rahn. Jinde ale Kafka Band posouvá hranice možného – poslech písně Nikdy s kolovrátkovým flašinetem a recitativem evokuje noční můru o návštěvě jakési surreální verze Oktoberfestu. Podobně nesnesitelná je i zdánlivě intenzivní skladba Jako psi, jejíž kráčivý klavír doprovází dýchavičné štěkání Wie Hunde. Přes nánosy kalkulu a vypočítavosti, kvůli kterým má Kafka Band blíž ke gymnaziálnímu divadelnímu spolku než k hudební skupině, se není možné ke skutečným emocím ani přiblížit.

03076694.jpeg

Když naoko rozevlátý Švejdík táhlým vokálem rozechvívá Kafkovy texty v češtině a Rudiš mu odpovídá kabaretní němčinou, spíš než cokoliv jiného připomíná tahle dvojka Karla a Egona z lingvistického okénka České sody Alles Gute. S legendárním satirickým pořadem České televize spojuje Kafka Band i frekvence výbuchů smíchu při poslechu. Na rozdíl od České sody ale zůstává u Kafka Bandu pachuť projektu, který je zaplacený nevkusem literárních institucí a česko-německých center a promlouvá jazykem kýče, trestuhodného zjednodušení a vyprázdněné hry na umění.

Hodnocení: 10 %
Kafka Band – Das Schloss (Supraphon 2014), 46 minut