Kam až zajde umělá inteligence? Hranicí neuronových sítí jsme my sami

„Vítězem je, ať už to dopadne jakkoliv, lidstvo.“ prohlásil Eric Schmidt, šéf Alphabetu, pod který spadá Google, před začátkem souboje umělé inteligence vyvinuté právě jeho firmou se šampionem ve stolní hře Go. O šest dní později AlphaGo v posledním zápase Korejce Leeho Se-dola porazil s celkovým skóre 4:1, a zapsal se tak do historie jako první počítač, který ve staré čínské hře dokázal přemoci člověka. A to o deset let dříve, než se čekalo. Zajímavé je, že vítězství dosáhl mimo jiné i díky tomu, že nepřemýšlel jako člověk – třeba že táhl na místo, které by lidskou mysl napadlo se šancí 1 : 10 000, a zvrátil tak výsledek čtvrté hry.

AlphaGo k tomu dopomohla technologie neuronových sítí, horké téma poslední doby. Zjednodušeně řečeno neuronové sítě simulují činnost lidského mozku, a to tak, že je tvoří provázaná struktura umělých buněk, které jsou schopné se z dodaných dat samy učit. AlphaGo tak jednak od vývojářů dostal údaje o miliardách odehraných her Go, ale taky sám proti sobě hrál a v Go se zdokonaloval. Nelze se potom až tak divit těm, co vidí budoucnost lidstva černě – a mezi ně patří i takové kapacity, jako je Elon Musk, šéf projektů SpaceX, Tesla a zakladatel PayPalu, který se bojí, abychom se dobrovolně nestali jen předstupněm umělé superinteligence.

Nedávno média zaznamenala hlavně dvě velké kauzy týkající se umělé inteligence|foto: Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic

Selhání Microsoft Tay ale ukazuje, že to s touto obavou zas tak horké nebude. Umělé inteligence dneška jsou stále jen tak trochu sofistikovanějšími stroji na řešení jednoho úkolu – v případě Tay napodobení jazykového projevu mladých uživatelů internetu, ne žádnými algoritmy, které by brzy mohly obživnout. Microsoft Tay totiž nevěděla, co říká. Když tweetovala o židovském spiknutí z 11. září, svým slovům nerozuměla, pouze plnila zadání svých tvůrců, které se podařilo internetové obci otočit nesprávným směrem. To proto, že byla naprogramovaná k tomu, aby vymýšlela ta nejpopulárnější slovní spojení – a když se skupina trollů rozhodla hromadně po Tay požadovat Hitlera, vyhověla jim.

Neuronové sítě určitě najdou velké využití, Google už je používá ve vyhledávání, počítá se s nimi i pro řízení aut bez řidičů. Výsledkem nejspíš budou chytřejší mobilní asistenti nebo lepší rozeznávání rakovinných nádorů, což je něco, o co se se svou umělou inteligencí snaží IBM. Místo SkyNetu nás tak spíš čeká mobil, který třeba sám pozná, co že to po něm chceme. A to vlastně taky není vůbec špatné.