Kam zmizel ten starý song? Minulé životy jsou plochý melodramatický šlágr

Nový díl provázelo nezvykle vysoké množství ripek. Prázdniny si vybírají krutou daň, což platilo i o mentální svěžesti účinkujících. Minulé životy jim k vitalitě nepomohly. Film provází hype ze Sundance, Berlinale i Varů, ale ve žraločím akvárku romanci Celine Song kimchi rozhodně nekvasilo. Cynické trio redaktorů, které už nikdo nemá rád, poukazovalo na odvozenost, schematičnost, návodnost i neschopnost vykročit z melancholického ambientu příběhu o nenaplněné osudové lásce.

Z filmu Minulé životy|foto:A24

Krásní, smutní Korejci zádumčivě posedávají v kulisách New Yorku a tichým hlasem děkují i prosí o ušlechtilé emoce, které se ale dostavují v až příliš úhledné podobě. Minulé životy nás učí něco o osudové propojenosti a kráse nevyhnutelného míjení se, ale navzdory sympatiím ke korejské i americké nezávislé kinematografii se naše injony neprotly.

„Předvídatelná partitura,“ bručí Vít. Vkusné záběrování Shabiera Kirchnera (Tomáš chválí jméno!) nespasí film, který „spíš chytračí, než aby byl skutečně chytrý, hloubku spíš předstírá, než aby se do ní skutečně spouštěl,“ koření kritický guláš Aleš.

Je ale dost dobře možné, že Čelisti krom smradu už prostě nic jiného necítí.

Kdo naklonoval Tyrona a proč si na tom měl dát víc záležet? Je život skutečně jako velryba, nebo spíš jako Číňan v kostýmu medvěda? Jsou dvě slova jako klíč KUNA a SATAN? Dá se Tour de France vyhrát na koloběžce? Kouše více deka Iva Pešáka, nebo Diamantový plášť Natalie Lopéz? Kdo usekl hlavu Zaklínači a proč by mu měl Yarpen Zigrin a jeho ogaři zatančit na hrobě? Čelisti, váš filmově kritický elixír potence!