Kdo zachránil romantiku pražských náplavek? Místní labutě krmí už 7 let Labutí máma

Zdeňka Zemanová a její labutě
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zdeňka Zemanová a její labutě

Nejraději přijíždí večer, když už pražskou náplavku na Kampě opouštějí turisté. Zaparkuje dodávku, kterou si pořídila jen proto, aby mohla nakrmit víc labutích krků, obléká pracovní rukavice a z auta vytahuje několik popelnic ozdobených velkoformátovou fotografií labutí. Uvnitř je spousta nakrájeného chleba. Říkáme jí Labutí máma. Vodní ptactvo na Vltavě krmí už sedm let, nevynechala ani den.

V roce 2010 šla paní Zemanová po Smíchovské náplavce, když si všimla, jak do rodinky labutí najel motorový člun. Dvě zraněná mláďata si vzala domů, půl roku se o ně starala, aby je v prosinci zase zkusila vrátit tam, kam patří. Nedokázala se ale zbavit strachu, že se neuživí, a tak svým labutím svěřenkyním začala vozit jídlo. „Hladové ale byly všechny labutě, ne jen ty moje dvě!“ vysvětluje Labutí máma.

Žena ve středních letech přes den pracuje jako provozní v jednom pražském divadelním baru, po večerech objíždějí velká pražská pekařství, aby stovky pražských labutí měly co k večeři. Kromě dodávky si paní Zemanová koupila taky průmyslový kráječ na chleba a na náplavku pověsila velký poutač se vzkazem od labutí k obyvatelům města i turistům. „Lidé, vaše celosvětová rozpínavost neustále zmenšuje náš životní prostor, samy se už v přírodě neuživíme. Prosíme, nevyhazujte potraviny a přineste nám je. Vařenou zeleninu, rýži, těstoviny, brambory, luštěniny, ovesné vločky, chléb, zelné saláty atd. Děkujeme, vaše labutě.“

Vzkaz nechala Labutí máma přepsat i do angličtiny. Faisel a Ram, dva turisté z Indie, si ho ale nepřečetli. Uchvátil je pohled na labutí dav na pozadí Karlova mostu. „Je to fakt romantické. Zajímalo by mě, jestli je to záměr, jestli to tu někdo stavěl s tím, že labutě dodají místním památkám ještě pitoresknější nádech,“ přemýšlí Faisel, který se těší, až si na náplavku zítra vezme foťák. Vysvětlujeme mu, že za pitoresknost pražských náplavek může hlavně Labutí máma.

Největší investicí pani Zemanové je čas. „Nemůžete od toho odejít. Je to jako práce převozníka. Až jednoho dne najdu nástupce, budu ráda, ale asi se to nestane,“ říká Labutí máma. Zatím to nevypadá, že paní Zemanovou labutě přestanou bavit. „Člověk tady pustí veškeré starosti. Nejlepší je, když prší a nikdo tu není. Nasadím si vysoké holiny, sednu si do vody a všude kolem mě jsou labutě.“

Náplavka u Lužického semináře
Zdeňka Zemanová při krmení labutí