Když dítě vyrůstá v mocenském prostředí, je zvyklé, že si s ním dospělí dělají, co chtějí
„Hrozně rádi zapomínáme na to, jaké to je být dětmi. Možná jsme se v té době necítili dobře. Možná si to nepamatujeme schválně. Ale i když to nemáme ve vědomé paměti, naše dětství ovlivňuje všechno a naše tělo si taky všechno dobře pamatuje ,“ říká Zdeňka Šíp Staňková, autorka projektu Děti jsou taky lidi.
„Děti nebereme vážně. Ony se rodí se svým vnitřním kompasem a samy dobře vědí, kdy mají hlad, kdy potřebují blízkost, kdy je jim zima. Tím, jak jim my dospělí neustále vnucujeme svoji představu o tom, co je správné, jim jejich vnitřní kompas rozbíjíme,“ říká Zdeňka.
Zdeňka Šíp Staňková poukazuje na to, že málokdo z dnešních rodičů vyrůstal v respektujícím a přijímajícím prostředí. Ve své knize Děti jsou taky lidi sesbírala stovky příběhů, se kterými se jí svěřili lidé na sociálních sítích.
„Nejvíc šokující pro mě bylo, že největší část příběhů se týkala sexuálního zneužívání v dětství. Když jsem se pak zahrabala do studií a rešerší, zjistila jsem, že je to každý sedmý kluk a každá třetí holka, kteří se v dětství potkají se sexuálním zneužíváním. V 90 procentech případů jde o dospělého, které to dítě zná - je z rodiny, z okruhu přátel, z kroužku,“ popisuje.
Často se dítě vůbec nikomu nesvěří. Stydí se, někdy ani netuší, že to, k čemu mezi ním a dospělým dochází, není v pořádku: „Když dítě vyrůstá v mocenském prostředí, je zvyklé, že si s ním dospělí dělají, co chtějí,“ dodává autorka projektu Děti jsou taky lidi.
„Máme nad dětmi obrovskou moc, obrovskou. Neexistuje nikdo na světě, kdo na nad námi měl tak obrovskou moc jako naše matka.“ Poslechněte si Houpačky se Zdeňkou Šíp Staňkovou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.