Knihou roku je Taberyho Opuštěná společnost. Próza si letos hlavní cenu nezasloužila

Šéfredaktor Respektu Erik Tabery získal za svou publikaci Opuštěná společnost ocenění Kniha roku 2018 při vyhlašování výsledků 17. ročníku knižních cen Magnesia Litera 4. dubna 2018 v Praze.
Šéfredaktor Respektu Erik Tabery získal za svou publikaci Opuštěná společnost ocenění Kniha roku 2018 při vyhlašování výsledků 17. ročníku knižních cen Magnesia Litera 4. dubna 2018 v Praze.

„Vsázím na Erika Taberyho s Opuštěnou společností,“ tipovala recenzentka Kateřina Čopjaková ve vysílání Liberatury pár hodin před vyhlášením cen Magnesia Litera. Dnes už jsou výsledky cen známé. Kde jsme se s tipovačkou trefili? A proč bylo zřejmé, že v próze se kniha roku tentokrát nenajde?

Novinář Erik Tabery napsal knihu, která dokáže burcovat všechny, kdo se bojí o českou  demokracii, tvrdila porota Liter. Za Opuštěnou společnost získal nejvyšší ocenění letošních Magnesií, které tentokrát neputovalo do kategorie próza, kam se od založení výročních cen v roce 2002 dostává nejčastěji. Co to o letošních Magnesiích vypovídá? „Porotci mají pocit, že autoři příliš nepíší o dnešní době a společnosti,“ myslí si Kateřina Čopjaková. „Dovolila bych si s tím nesouhlasit. Nemusí to být tak jasné, polopatické, srozumitelné, jako to bývá v publicistice – nic proti knize Erika Taberyho. Porotcům se to mimo uměleckou literaturu hledá snadněji, raději šátrají ve vodách non-fiction.“

Na druhou stranu, prozaická kategorie letošních Liter budila rozpaky už při ohlášení nominací. Více se mluvilo o knihách, které mezi nominovanými chyběly: ať už to byla politická groteska Jáchyma Topola Citlivý člověk, nebo skvělé krátké prózy Petra Borkovce – Lido di Dante. „Když už jsou ty nominace tak široké, měl tam být Jáchym Topol. Možná, že tu byla nějaká představa, že když skončil druhý v anketě Kniha roku Lidových novin, tak nominace není potřeba,“ uvažuje Kateřina Čopjaková. Podle ní patří Citlivý člověk mezi Topolovy lepší knihy, nominaci by si ale zasloužil i ve srovnání s dalšími tituly, které se dostaly do úzkého výběru letošních Liter.

Které z nominovaných próz podle Kateřiny Čopjakové stojí za pozornost? Povídková sbírka Ivany Myškové Bílá zvířata jsou velmi často hluchá nebo Anna Bolavá se svou druhou knihou Ke dnu. „Bolavá umí vystihnout maloměsto, vzbudit zájem o obyčejné lidi. Do malého prostoru dokáže zakomponovat i detektivní zápletku a představit poměrně silný příběh,“ říká Kateřina. Přidává také prózu Nejlepší pro všechny Petry Soukupové, ve které spisovatelka dovršila svůj koncept psychologického románu.

Co říkáme na vítěznou prózu Láska v době globálních klimatických změn? Proč připomíná Magnesia Litera České lvy a které oceněné knihy v historii těchto literárních cen zapadly? Dozvíte se v záznamu Liberatury s recenzentkou týdeníku Respekt Kateřinou Čopjakovou.