Knihy o hornictví. Román o ztraceném městě, příběhy hornických vdov a ponurá romantika vytěžené krajiny
Šikmý kostel Karin Lednické, Hornické vdovy od Kamily Hladké i Vytěženej kraj Veroniky Bendové se nezávisle na sobě pustily do dlouho opomíjeného tématu hornictví, respektive toho, jak proměnilo krajinu. Jakou perspektivu si zvolily a co nového objevily?
„Myslím si, že je to hodně nepopsané téma, nejen v literatuře. Ty příběhy se tam z různých důvodů vinou jinak než ve zbytku republiky, už proto, že Ostravsko-Karvinsko je kraj, který byl národnostně velmi pestrý,“ vysvětluje atraktivitu knih publicistka Kateřina Čopjaková, která z Karviné sama pochází. „Velmi se na něm podepsaly změny režimů, Slezsko a severní Čechy jsou části republiky, které jsou krajině asi nejvíc změněné, myslím, že nikde jinde nenajdeme místa, kde mizely celé oblasti, zámky, kde se odpalovalo tolik domů.“
O životě horníků už jsme si mohli přečíst třeba v románu Pestré vrstvy Ivana Landsmanna, který vyšel na konci 90. let, současné knihy ale přinášejí jiný, nový úhel pohledu. „Pestré vrstvy se odehrávají ve stejném prostředí, na stejných dolech, ale ta perspektiva je čistě mužská, odehrává se to v hornické partě a popisuje rubání uhlí, fárání, kam chodili na pivo, o ženách se tam mluví maximálně v anekdotách,“ podotýká Kateřina Čopjaková s tím, že Karin Lednická i Kamila Hladká naopak předaly hlavní slovo ženám, v případě publicistických Hornických vdov doslova, protože jde o autentické příběhy osmi žen z období od roku 1961 až do roku 2013.
Když se řekne hornictví, každého napadne nebezpečná práce, která souvisí s velkými neštěstími. A právě jedním z těch největších, velkým výbuchem a závalem v roce 1894, začíná Lednická svůj román Šikmý kostel. „Lednická si dala poměrně těžký úkol, a to popsat to místo i nějak dějinně, historicky právě přes hlavní postavy,“ říká Kateřina Čopjaková. „Myslím, že se jí podařilo dostat se mnohem hlouběji a začlenit dějiny místa do příběhu tak, že tam nepůsobí jako encyklopedie, je to organická součást vyprávění, to je síla té knihy jako takové. Což si naopak myslím, že se bohužel nepovedlo u Veroniky Bendové. I když si vypomohla různými formálními věcmi a je to promyšlené, bohužel mám pocit, že se o severních Čechách nedozvídám nic nového, že zůstávám spolu s hrdiny na povrchu, a nejsem si úplně jistá, jestli to byl záměr,“ doplňuje Kateřina Čopjaková.
„Je to pořád živé téma, Šikmému kostelu i Hornickým vdovám se ho povedlo dobře popsat,“ říká o nových knihách Kateřina Čopjaková
Co se schovává pod povrchem a jak si s tématem hornictví poradily Karin Lednická, Kamila Hladká a Veronika Bendová? A co ještě zbývá popsat? Poslechněte si Liberaturu s Kateřinou Čopjakovou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
