Kočka ztracená v Yellowstonském národním parku ušla přes tisíc kilometrů a vrátila se domů

Město Krakov vytvořilo radu odborníků, která bude projekt konzultovat. Do konce letošního roku hodlají krakovští radní zveřejnit zprávu o posouzení vlivu na životní prostředí, analýzu toku cestujících a ekonomickou analýzu, jak informuje server Notes from Poland a Rzeczpospolita.

 „Obyvatelé Krakova už léta volají po tom, aby bylo ve městě metro,“ řekl starosta Aleksander Miszalski, který byl zvolen na začátku letošního roku. „Zahájení jeho výstavby je nejdůležitějším závazkem, který jsem dal obyvatelům během své volební kampaně, “ dodal.

Městské úřady budou moci využít plány připravené předchozí vládou na výstavbu tzv. premetra - lehké železnice, která kombinuje tunely a nadzemní úseky. Miszalského administrativa se však rozhodla od tohoto projektu ustoupit. „Odcházíme od úvah o podzemních tramvajích. Budeme usilovat o projekt metra těžkého typu,“ vysvětlil starosta.

Myšlenka vybudování sítě metra nebo premetra se v Krakově poprvé objevila už v 60. letech 20. století. Město se v posledních letech stále více potýká s dopravními zácpami, a to i přes rozsáhlou síť autobusů, tramvají a rostoucí využívání jízdních kol.

Podobně jako Krakov vyhlíží stavbu metra také naše druhé největší město Brno, o podzemní dráze se tady začalo mluvit v 70. letech minulého století. Zatímco mimo širší centrum existuje ve městě řada tramvajových tratí, které vedou mimo uliční profil, v centru jsou tramvaje velmi pomalé. Na tom, jaké by mělo brněnské metro být, se však zatím ministerstvo dopravy s představiteli města nedohodlo. Ve hře je několik variant řešení podzemní kolejové trati, takzvaného severojižního kolejového diametru: vlak, tramvaj, hybrid vlaku a tramvaje nebo lehké metro.

Na fóru, které se koná na poloostrově Lustica nedaleko pobřežního města Tivat, se až do 29. září budou potkávat populární ruští spisovatelé, režiséři, exilové osobnosti a novináři. V minulých letech se fóra zúčastnili například přední ruští spisovatelé Vladimir Sorokin a Boris Akunin, rockový hudebník Boris Grebenščikov a bývalý mistr světa v šachu Garry Kasparov. Letošního fóra se zúčastní mimo jiné známý ruský spisovatel Michail Šiškin a filmový režisér Vitalij Manskij. O události informuje server Balkan Insight. Vystoupí tam také řada ruských hudebníků, včetně Ligalaise.

Umělecký ředitel akce, galerista Marat Gelman, žije v Černé Hoře už deset let. Kvůli svému odporu k politice Kremlu ho v Rusku označili za „zahraničního agenta“. To je status, který sdílí s mnoha svými krajany. Gelman připomněl, že fórum, které se každoročně koná už od roku 2017, má více cílů: „První z nich je ukázat ruskému publiku, že ne pouze několik lidí z oblasti umění, ale většina našich kulturních osobností dnes žije mimo Rusko,“ řekl.

Dodal, že posláním fóra je také ukázat, že Rusko je z kulturního hlediska součástí Evropy. „Všechny ty bláznivé Putinovy představy o tom, že máme zvláštní, jedinečný, uzavřený ruský svět, jsou ničím nepodložené,“ říká Gelman. Myslí si, že přestože by podobné fórum ve své vlasti nemohli uspořádat, hvězdy ruské kultury mají ve své rodné zemi značný vliv. „Sorokin má vliv nejméně na polovinu nejvzdělanější části ruské společnosti. Žádný politik nemůže mít takový vliv jako Sorokin, Akunin a Grebenščikov. Také knihy Michaila Šiškina jsou přítomny na dvou tisících ruských univerzitách,“ řekl Gelman.

Žaloba tvrdí, že Josh Klinghoffer byl při průjezdu křižovatkou silně nepozorný. Podle videozáznamu muzikant při řízení svého SUV údajně telefonoval. Bezprostředně po incidentu nebyl kytarista zatčený. Jak informují servery Deadline a Far Out je Josh Klinghoffer nyní obviněný na základě žaloby, kterou na něj podala dcera oběti nehody.

Klinghofferovi právníci uvedli, že hudebník celé události hluboce lituje: „Byla to tragická nehoda. Poté, co Josh srazil chodce na křižovatce, okamžitě zastavil, zavolal na tísňovou linku a počkal, až přijede policie a záchranka. S policií samozřejmě spolupracuje po celou dobu dopravního vyšetřování,“ dodali. Proti hudebníkovi ale hovoří videozáznam, na kterém krátce před nehodou ve spěchu telefonuje.

Klinghoffer strávil deset let ve funk-rockové skupině Red Hot Chili Peppers, kde se podílel na albech I'm With You a The Getaway. Návrat dlouholetého kytaristy Johna Fruscianteho však vedl k tomu, že se s ním skupina rozloučila.

Od té doby Klinghoffer hrál v různých rockových kapelách, účastnil se posledního turné Pearl Jam a jako kytarista hrál i na turné Jane's Addiction. Na sessionové scéně se uplatnil také při hostování na posledním sólovém albu Earthling frontmana Pearl Jam Eddieho Veddera.

V muzeu v mexickém Saltillu ležela celá dvě desetiletí hromada kostí, kterým nikdo nevěnoval větší pozornost. Až nedávno paleontologové zjistili, že jde o pozůstatky blízkého příbuzného Tyrannosaura rexe. Novinky na poli archeologie si všimá web The New York Times.

„Nalezli důkazy o existenci kmene tyranosaurů pocházejících z Mexika a jihozápadu,“ napsal na Facebooku Nick Longrich, autor výzkumu.  

Tento nový druh, pojmenovaný na počest místní paleontoložky Marthy Caroliny Aguillón Labocania aguillonae, měl oproti svému masivně stavěnému příbuznému delší nohy a lehčí tělo, jak stojí ve středeční studii. Velké oči mu pravděpodobně umožňovaly lovit i ve tmě a masívní tlama usnadňovala zabíjení kořisti. 

Objev Labocania je podle některých odborníků důkazem existence jižní populace tyranosaurů, která se vzhledově odlišovala od druhů ze severu, jako byli třeba Albertosaurus nebo samotný Tyrannosaurus rex.

Vědci spekulují, že před příchodem T-rexe byla Severní Amerika domovem až deseti různých druhů tyrannosaurů. Někteří odborníci, jako paleontolog Thomas Holtz z Marylandské univerzity, se staví k závěrům spíše skepticky, a to kvůli špatnému stavu zkoumaných fosílií. Jiní poukazují na význam tohoto objevu pro pochopení vývoje tyrannosaurů v jižních oblastech Severní Ameriky. I další výzkumy totiž naznačují, že prehistorická fauna v Mexiku byla výrazně odlišná od té ze zbytku Severní Ameriky.

Aplikace VOS.health, založená Jiřím Diblíkem a Ondřejem Kopeckým, se v uplynulých letech stala oblíbeným pomocníkem v oblasti duševního zdraví. Zakladatelé evidují více než 3,5 milionu uživatelů, z toho velkou část v USA. V nedávné době se aplikace rozšířila o novou funkci – ChatMind, umělou inteligenci, která uživatelům poskytuje terapeutickou podporu kdykoli a kdekoli.

Podle vyjádření Jiřího Diblíka pro web czechcruch.cz se téměř polovina populace setká během svého života s duševními problémy, přičemž 40 % lidí nedostane včas potřebnou pomoc.

ChatMind funguje jako AI terapeut, který se přizpůsobuje individuálním potřebám uživatelů a nabízí jim rady na základě osobních údajů. Aplikace sleduje historii uživatele a využívá data, jako jsou nálady a deníkové záznamy, aby poskytla relevantní rady a podporu. Na webu aplikace tvůrci zdrůrazňují, že platforma nemá nahradit odborníky, ale doplnit je, a to zejména v situacích, kdy není možné se k terapeutovi dostat.

Zatímco v Evropské unii zatím neschválili žádnou tradiční psychedelickou terapii, podařilo se dokončit nebo stále probíhá 20 studií, které testují psilocybin - halucinogenní sloučeninu obsaženou v magických houbičkách - a čtyři další se zaměřují na MDMA. Vědci předpokládají, že psychedelické zážitky mohou pacientům pomoci znovu prožít traumata v kontrolovaném prostředí a většina léčebných postupů spojuje tyto drogy s terapií, která pacientům pomáhá později zpracovat jejich vhledy. Podle webu Euronews už některé země, třeba Švýcarsko a Austrálie, umožnily omezené užívání prvním pacientům.

Zastánci psychedelik považují tuto metodu za největší pokrok v léčbě duševních onemocnění od objevení antidepresiv SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu). Tvrdí, že by mohla léčit deprese, OCD, anorexii, závislosti a dokonce i fyzické potíže, jako je chronická bolest. Skeptici však upozorňují, že studie účinků psychedelik jsou malé a obtížně opakovatelné, což komplikuje objektivní hodnocení výsledků.

Výzkum ve Velké Británii se nyní soustřeďuje na psilocybin, který se zkoumá jako lék na závislost na hazardu. Vědec Rayyan Zafar z Centra pro psychedelický výzkum na Imperial College v Londýně zkoumá, jak tato látka ovlivňuje mozky patologických hráčů. Výsledky po několika týdnech vypadají slibně, zatím ale není jasné, zda účinky vydrží dlouhodobě.

V USA je situace složitější. Američtí regulátoři v nedávné době zamítli využití MDMA terapie pro osoby trpící posttraumatickou stresovou poruchou. Kritici této léčby argumentují, že v případě těchto léčiv není možné provádět dvojitě slepé studie, v nichž pacienti snadno rozpoznají, jestli užili placebo, nebo psychedelikum. Na evropské úřady ale rozhodnutí v Americe nemá vliv.

V poušti Atacama prší jen několikrát do roka. Intenzivní slunce a drsné podmínky způsobují, že rostlinný a živočišný život zde téměř neexistuje. To zanechalo poušť prakticky nedotčenou. Nejzachovalejších z těchto obrazců jsou podle amerického listu New York Times exempláře v Alto Barranco v oblasti Tarapacá. Právě v této lokalitě se ale konaly povolené i nelegální terénní závody.

Snímky pořízené pomocí dronů a zveřejněné tento měsíc Gonzalem Pimentelem, archeologem a prezidentem chilské nevládní organizace Fundación Desierto de Atacama, upozornily na rozsah škod. Po geoglyfech v Alto Barranco a dalších oblastech pouště jezdí vozidla – včetně nákladních aut z důlních provozů – a zanechávají na nich stovky stop. 

Nejnovější snímky z dronu upoutaly pozornost chilských federálních úřadů, které už zahájily vyšetřování. Bude to ale složité, protože mnohé stopy pneumatik na geoglyfech jsou už několik let.

Organizátoři Atacama Rally, jednoho z velkých závodů, odmítli jakoukoli odpovědnost za poškození Alto Barranco, v jehož blízkosti se naposledy závodilo v roce 2022. Gerardo Fontaine, ředitel Atacama Rally, uvedl, že všichni účastníci znali svou trasu, byli sledováni pomocí GPS a byli upozorněni, pokud z ní vybočili. Prohlásil také, že organizátoři závodu stanovili trasy, které pak schválily regionální úřady. „Skutečným problémem jsou řidiči, kteří jezdí na vypůjčených motocyklech v poušti bez povolení, nikdo jim nic neřekne,“ dodává organizátor pouštních závodů Gerardo Fontaine.

Vláda prozatím svolává odborníky, aby vypracovali strategie na ochranu zbývajících nepoškozených geoglyfů a pro zlepšení značení v okolí archeologických oblastí. Odborníci ale úřady kritizují, že na problémy se závodníky měly reagovat už mnohem dřív.

O konci hudebních klubů píšou německá média, například The Berliner. Podle britského deníku The Guardian se berlínské noční kluby ještě nestihly vzpamatovat z uzávěr po pandemii covidu-19. Řada klubů v kolem nádraží Ostkreuz je také ohrožena plánovaným rozšířením dálnice A100. Vedení klubu Watergate ve svém prohlášení uvedlo, že učinilo „těžké rozhodnutí“ neprodloužit nájemní smlouvu a uzavřít své prostory po silvestrovském večírku na konci roku, protože se klub nestihl vzpamatovat po covidu.

Watergate se nachází vedle mostu Oberbaumbrücke v berlínské čtvrti Kreuzberg. Klub vznikl v roce 2002 a původně se specializoval na drum'n'bass s příležitostnými hip-hopovými a R'n'B večery. V průběhu let se ale proměnil v jeden z nejluxusnějších podniků ve městě, jehož vysoce postavení deep-house a techno DJs přitahují davy z celé Evropy. Letos byl klub zvolen na 34. místě v anketě Top 100 Clubs časopisu DJ Mag.

V posledních několika letech investoři do nemovitostí zlikvidovali kluby jako Grießmühle, Rosie's a Rummels-Bucht. Renate a Watergate jsou sice dalšími aktuálními příklady, ale rozhodně ne posledními. Zpráva o uzavření Watergate se setkala s výzvami k vládním opatřením na ochranu berlínského nočního života. S tím ale nesouhlasí spoluzakladatel Watergate Wombacher. „Takhle klubová kultura nefunguje, je rychlá a individuální. Nemůžete ji včlenit do plánované ekonomiky.“ řekl listu Berliner Zeitung.

Podle webu WIRED jsou v raném dětství chlapci mírně náchylnější k migrénám než dívky, ale puberta tuto rovnováhu zcela mění. V této fázi života začínají kolísat pohlavní hormony a dochází k tělesným změnám, včetně nástupu menstruace. Právě v tomto období se u dívek často objeví první migréna. Od puberty se migrény u dívek vyskytují častěji než u chlapců, přičemž tento rozdíl se výrazně prohlubuje kolem třicítky a pokračuje až do pozdějšího věku. „Na obou koncích reprodukčního věku ženy panuje hormonální chaos,“ říká pro WIRED Anne MacGregorová, specialistka na bolesti hlavy a zdraví žen.

Mnoho žen, které trpí migrénami, uvádí, že záchvaty jsou spojené s menstruačním cyklem. Předpokládá se, že klíčovou roli zde hraje náhlý pokles estradiolu, silné formy estrogenu, který nastává několik dní před menstruací. Další hormon, progesteron, by rovněž mohl hrát roli v náchylnosti k migrénám a zvyšovat citlivost na bolest.

Vědci se nyní zaměřují také na genetické aspekty migrény u žen, přičemž výzkum zaměřený na rozdíly mezi pohlavími nabírá na intenzitě. Jak uvádí rozhlasová stanice NPR, věda se konečně posunuje od dob, kdy byly ženy stereotypně označovány jako „hysterické“ či „přecitlivělé“.

I dnes v léčbě migrény přetrvávají prvky sexismu. Ženy mají menší pravděpodobnost, že jim budou předepsány léky, přestože častěji navštěvují lékaře a častěji jim je migréna diagnostikována. „Muži s diagnostikovanou migrénou jsou častěji léčeni než ženy,“ říká Richard Lipton, neurolog a epidemiolog z Albert Einstein College of Medicine v New Yorku.