Kontroverze je dobré znamení, říkají architekti kritizované i obdivované pražské Kunsthalle
V Praze vznikla největší tuzemská soukromá galerie Kunsthalle. S jejími architekty Zuzanou Drahotovou a Janem Schindlerem jsme mluvili o tom, jak se stavěla i co všechno se při tom bouralo.
Pražská Kunsthalle nedávno otevřela v Praze na Malé Straně. Vznikla ze Zengerovy transformační stanice, měnírny proudu pro tramvaje, která pozbyla svou funkci. Od roku 2015 je památkově chráněná.
Jak s takovou budovou zacházet? Proč bylo nutné vybourat vnitřní dispozici? Na střešení terasy vznikla současná přístavba – je to správně? A jak je to s financováním Kunsthalle? Kolem nové galerie je spousta otázek. Položili jsme je architektům přestavby ze studia Schindler Seko architekti.
Kunsthalle je zároveň novým výstavním prostorem světového střihu. Co se tam architektům povedlo, z čeho mají radost? „Původně to byla čistě technologická stavba, teď je otevřená pro veřejnost. Je tam vidět okny, svítí se tam…,“ říká Schindler. „Dobře se cítím v kavárně. Líbí se mi taky, jak se ten prostor proměňuje v průběhu dne, jak se mění světlo a celá atmosféra,“ dodává Drahotová.
A jak snáší kritiku? „Pokaždé, když něco stavíte, vzniká tření. Je otázka času, jak se budova zaintegruje. Postupně se vpíjí do organismu města,“ myslí si Schindler.
Poslechněte si celý rozhovor s architekty nejen o nově otevřeném výstavním prostoru v centru Prahy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
