Krása hokeje spočívá v tom, že všechno vsadíš na jednu kartu a nemusí to vyjít, říká hokejista Daniel Přibyl

„Snil jsem o tom, ale nezdálo se to reálný. Potom jsem přešel na Spartu a začali se ozývat skauti. Pak mi volal agent, že je to Montreál, byl jsem dojatej. Bylo vidět, že je možný ten sen splnit,“ vzpomíná na moment svého prvního draftu.

Daniel Přibyl a Václav Rouček|foto:Václav Rouček, Český rozhlas

„Pak přišlo období, kdy jsem byl dlouho pryč, nebyl jsem schopnej se vrátit kvůli zranění, bylo to nejtěžší období v mým životě. Neuměl jsem poslouchat tělo, pět let trvalo, než jsem se vrátil do formy. Většina lidí mě odepisovala,“ pokračuje v rozhovoru v Pochlap se.

„Zažil jsem hodně bolesti v rámci fyzických zranění, ale nic se nevyrovnalo tomu, když táta odešel. Měli jsme krásnej vztah, i když někdy bylo těžký spolu komunikovat. Měsíc ležel v nemocnici, tehdy jsem si uvědomil, že jsme na sebe hodně napojený,“ svěřuje se Přibyl, který se ve třiceti letech rozhodl ukončit kariéru.

„Krása hokeje je v tom, že na to vsadíš všechno a nemusí to vyjít. Jsem rád, že jsem to podstoupil, ale došlo mi, že jsem si ten úkol splnil. Po pěti letech pro mě bylo těžký se do toho systému vrátit. Došlo mi, že chci od života víc, než bejt jenom mezi mantinely,“ uzavírá.

Bavil se někdy s tátou o emocích? Kdo je jeho vzor? Kdy se naposledy rozčílil? A čeho nejvíc lituje? Poslechněte si nový díl Pochlap se s Danielem Přibylem.