Kulturáky v Česku? Někdy urbex, jindy stále funkční futuristická architektura

„Chceme udělat živou knížku, která propojí architekturu s tématem kultury. Plánujeme rozhovory s hudebníky, kteří v kulturních domech koncertují, ale i s techniky, abychom se dozvěděli, které prostory jsou třeba akusticky zajímavé. A chybět samozřejmě nebudou ani plakáty na kapely typu Katapult nebo Brutus,“ vysvětluje Pavlína Karbanová Krásná, jak plánují téma kulturních domů pojmout šířeji než pouze z architektonického hlediska.

To bude ale stále hlavním tématem, kterému se bude věnovat především historička architektury Veronika Vicherková, a také architektka Alexandra Hoffmanová, která o typologii kulturních domů psala diplomovou práci.

Pavlína Karbanová Krásná|foto:Olga Rychtářová,Český rozhlas

„Překvapilo nás, jak často jsou v zachovalém stavu, a to včetně interiérů,“ zdůrazňuje Karbanová Krásná a dává jako příklad kulturní domy v Liberci, Litvínově, Litoměřicích nebo Teplicích. Fasáda českolipského „kulturáku“ Crystal zase členům spolku Architektura 489 vyrazila dech svým stále funkčním systémem solárních kolektorů, v podstatě předchůdců dnešních solárních panelů.

Opačným extrémem je naopak už nefunkční KD Pindula v Kudlově u Zlína. „Tenhle kulturní dům byl v 90. letech přestavěn do příšerné diskotéky a už je dlouho opuštěný. Jeho průzkum tak pro nás měl v podstatě nádech urbexu.“

Jaká významná jména z české architektury jsou podepsána pod některými kulturními domy? Plní všechny mapované kulturní domy stále svůj původní význam? A kterým z nich hrozí demolice nebo postupné zchátrání? Poslechněte si celý rozhovor se členkou spolku Architektura 489 Pavlínou Karbanovou Krásnou.