Kurátor Ondřej Horák: Umění nikdy nebylo srozumitelné pro všechny
Nesrozumitelnost současného umění pro velkou část společnosti není podle tvůrce doprovodných programů v Galerii Rudolfinum Ondřeje Horáka nijak nová záležitost. Není to nic, nad čím bychom měli naříkat. „O tom přesně umění je. Být trochu dál, než je zbytek společnosti. Má nám ukazovat něco, co nám zpočátku může připadat zvláštní, provokativní a často to odmítáme. Má nám klást otázky, které bychom si sami jinak nekladli,“ říká kurátor a galerijní animátor Ondřej Horák.
„Jsem si jistý tím, že třeba za padesát a více let se může většinová společnost dívat na dnešní umělecká díla podobně, jako se lidé dnes dívají na plakáty Alfonse Muchy. Historie dokonce naznačuje, že širší pochopení výrazných děl své doby nastává dnes už v kratším časovém horizontu – třeba už za 25 let od jejich vzniku jsme obvykle schopni díla lépe pochopit a ocenit,“ dodává.
Úkolem lidí, kteří se na umělecké scéně pohybují, by podle Horáka měla být mimo jiné snaha upozorňovat širší veřejnost v množství vznikajících uměleckých děl na ta, která jsou skutečně výjimečná.
Na začátku 90. let si prý česká umělecká scéna myslela, že se v nových společenských podmínkách rychle zorientuje a že se zároveň zorientuje i publikum. To se ale podle Horáka tak úplně nestalo. Kurátoři, provozovatelé galerií a další účastníci uměleckého života u nás prý ale tuhle disproporci poměrně dlouho přehlíželi.
„Tahle situace trvala poměrně dlouho, řekl bych nějakých dvacet let. Pak to vlastně došlo až do takových komických situací, že si vernisáže navštěvovali umělci jen sami mezi sebou. V posledních letech se to ale podle mě změnilo a řada galerií a kurátorů hledá způsoby, jak komunikaci mezi světem současného umění a veřejností zlepšit,“ vysvětluje spolutvůrce knihy Proč obrazy nepotřebují názvy, která je jedním z podařených příkladů, jak současné umění přiblížit.
Koncem minulého roku Ondřej Horák společně s Davidem Böhmem a Jiřím Frantou dokončili další podobně zaměřenou knihu. Jak se píše v úvodu publikace Průvodce neklidným územím: Příběhy českého výtvarného umění (1990–2015), nejde o akademický přehled umělců a jejich děl, ale naopak o osobní výběr a čistě autorské zpracování. Z obrovského množství informací o každém z umělců a umělkyň, kteří v knize jsou, chtěl autor textů Horák vybrat to podstatné, tak aby dokázal čtenáře pro daného tvůrce nadchnout. I proto v knize například nenajdete fotografie dotyčných umělců ani reprodukce jejich děl. Kniha je psaná srozumitelným jazykem a přístupnou formou a v praxi je tak dalším krokem, který by měl vzdálenost mezi širokou veřejností a současným českým uměním zkrátit.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
