Kvér: Aktivismus před 70 lety aneb Kdo byl Imrich Matyáš
Nenápadný muž s brýlemi, který se většinu svého života zasazoval o dekriminalizaci homosexuality. Výstava Imrich Matyáš, první slovenský teplý aktivista představuje osobnost výjimečně angažovaného člověka, který působil nejen v Bratislavě v první polovině 20. století. O výstavě jsme mluvili s historičkou a kurátorkou Janou Jablonickou Zezulovou.
„Psal články do Hlasu sexuální menšiny, ale jinak jsme vůbec nevěděli, kde a jak po něm máme pátrat. Tak jsem začala komunikovat s lidmi, kteří začali s aktivismem v 90. letech. Ale pořád jsem se neměla o co opřít. Pak jsme náhodou objevili deníky, které byly psané v 50. letech, byly to úvahy, deníky i odborné práce Imricha Matyáše,“ popisuje začátky svého pátrání slovenská historička a LGBT aktivistka Jana Jablonická Zezulová.
Přestože v Imrichových denících nenajdeme mnoho osobních nebo intimních informací, obrázek o životě muže narozeného na sklonku 19. století si díky nim uděláme. „Víme, že za první světové války narukoval. Na italské frontě mu zachránil život rumunský důstojník. A to je důležité, protože na něj vzpomíná jako na člověka, který ho inspiroval, a začal se tak věnovat otázce homosexuality na vědecké bázi.“
Imrich ve svých denících nikdy nezmínil, že je homosexuál. Celý život pracoval na slovenském úřadě pro sociální zabezpečení a sociální cítění mu bylo vlastní. Tehdejší gay komunitě v Bratislavě vydatně pomáhal třeba v případě, kdy se potýkali s problémy v práci, případně jim hrozilo vězení. Vedle toho komunikoval s představiteli německé a české LGBT komunity, i díky tomu se Janě podařilo získat Imrichovu osobní korespondenci a dopátrat se detailních informací z jeho osobního života. Pokud vás Imrich Matyáš zajímá, poslechněte si celý rozhovor.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.