V Česku začali pracovat dva sexuální asistenti. „Přijímám lidi takové, jací jsou,“ říká Daniel

silueta - muž
silueta - muž

V Česku od února začali pracovat dva muži jako sexuální asistenti pro lidi se znevýhodněním. Službu doposud od konce roku 2015 poskytovaly jen ženy. „Důležité je mít zpracovanou vlastní sexualitu. Proto bylo složitější najít muže. V poskytující nebo dávající roli jsou si jistější ženy. Z hlediska veřejného mínění jde u sexuálních asistentů – mužů o ještě kontroverznější téma, než je tomu u žen,“ říká pro pořad Kvér jeden ze dvou proškolených sexuálních asistentů Daniel.

K práci sexuálního asistenta Daniela dovedla zkušenost s vlastní manželkou, která měla zdravotní hendikep. „Manželka byla na vozíku a bohužel před několika lety zemřela. Byl jsem s ní deset let. Byla to natolik zásadní životní zkušenost, že mě dovedla k tomu, abych vstoupil do kurzu.“

vozík - na vozíku - postižení

Řada lidí v Danielově okolí jeho rozhodnutí zůstat se ženou s hendikepem nechápala. „Tvrdili, že to bude těžké. Já ale tvrdím, že pokud to nežijete, pokud nemáte tu zkušenost, tak to někomu popíšete jen těžko. Měl jsem možnost v běžném životě zažít, že člověk, který je poměrně zásadně omezen kvůli svému hendikepu, může mít opravdu velký životní nadhled a entuziasmus. To byla taky jedna z věcí, která mě k manželce přitáhla.“

Tato životní zkušenost byla jedním z benefitů, který Danielovi pomohl kurzem sexuální asistence projít. Stejně jako fakt, že si vlastní sexualitu a přístup k intimní oblasti v sobě řešil už v minulosti. „Dostal jsem například dotaz, jestli budu poskytovat sexuální asistenci i mužům. Vzhledem k tomu, že mám zpracovanou svoji vlastní sexualitu, tak přestože jsem heterosexuální, nejsem homofobní. Nemám žádný problém řešit jakékoliv intimní otázky s někým, kdo je homosexuální, bisexuální a tak dále. Já nesoudím. Přijímám lidi takové, jací jsou.“

pár - dvojice

Řada sexuálních asistentek a asistentů se snaží klienta také sexuálně uspokojit. Není to ale hlavní náplň činnosti. Například Daniel jakékoliv formy koitálního nebo nekoitálního sexuálního styku neposkytuje. Zabývá se spíše konzultačními a praktickými službami při řešení limitů v intimním životě, vysvětluje základní společenské normy, rizika spojená se sexualitou nebo uvědomováním si vlastního těla. „Vzhledem k tomu, že mám zkušenosti s prací s energií, tělem nebo tantrou, tak si myslím, že lze k sexu přistupovat i jinými, alternativnímu způsoby.“

Proč je v Česku téma sexuální asistence stále kontroverzní? Nezapomínáme na to, že lidé s hendikepem chtějí a jsou schopni své potřeby a touhy naplnit úplně stejně jako všichni ostatní? A jak moc normativně si utváříme představy o erotogenních zónách a dalších citlivých oblastech? Poslechněte si celý díl aktuálního vydání pořadu Kvér s Bárou Šichanovou a Filipem Titlbachem!