Liberatura o japonském haiku

1. únor 2012
Liberatura

Před pár dny skončil pátý ročník festivalu japonské kinematografie Eigasai, měsíc japonské kultury ale pokračuje dál a nabízí výstavy, koncerty a přednášky.

Pokud vám to není dost a prahnete po literatuře, můžete zajít do nejbližšího knihkupectví či knihovny a pořídit si Chrám plný květů – výběr ze tří staletí japonských haiku, minimalistických básní se zenovým nádechem. A nejdřív si o knize samozřejmě můžete poslechnout v naší Liberatuře, kde nám ji představila autorka doslovu, japanoložka Denisa Vostrá.

Vysvětlila nám, co přesně haiku je, jaký má význam pro tradiční i současnou japonskou kulturu a jak se k němu staví okolní svět včetně naší malé republiky. Řekli jsme si o nejdůležitějších autorech, od velemistra Bašóa (17. století) až po modernisty minulého století, a seznámili se i s problematikou překladu haiku. A proč vás vlastně nenalákat pomocí jedné básně a využít zenové zakončení?
V očích vážky
se zrcadlí
vzdálené hory

Chrám plný květů – výběr ze tří staletí japonských haiku vydalo v roce 2011 nakladatelství DharmaGaia ve spolupráci s Česko-japonskou společností. Texty vybral, přeložil a uspořádal prof. Antonín Líman, japanolog žijící ve Vancouveru, který v roce 2008 obdržel cenu Josefa Jungmanna pro nejlepšího překladatele. Autorkou doslovu a spoluautorkou básnických medailonů je Mgr. Ing. Denisa Vostrá, japanoložka, pedagožka a překladatelka. Autorem poznámky k ilustracím a rejstříkům autorů haiga je Mgr. Robin Heřman, mimo jiné spjatý právě s festivalem Eigasai.

autor: Karolína Demelová
Spustit audio

    mujRozhlas

    –  audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    Mohlo by vás zajímat

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.