Liberatura s Alenou Mornštajnovou: Václavů je všude kolem nás spousta
Alena Mornštajnová zazářila s debutem Slepá mapa. Čerstvě vydává novou knihu Hotýlek, kde tři hlavní ženské hrdinky vystřídal jeden slabý muž – Václav. „Není to muž bez vlastností, ale muž, který je schopný přizpůsobit se každé situaci. Nikdy nechce vyčnívat z davu, nikdy neřekne svůj názor, vždycky bude s každým souhlasit, ale vždycky se dokáže zorientovat v každé době tak, aby mu to bylo pohodlné. A tím mnoha lidem ublíží,“ popisuje Mornštajnová postavu nové knihy.
Ta se odehrává v rodinném hotýlku na českém venkově a ubytovat se v něm stihnou tři generace, podobně jako v prvním románu oblíbené spisovatelky. Obyvatelé hotýlku se konfrontují s okupací i s komunismem a jediný, kdo to ustojí bez jediného šrámu, je Václav. Okolo na první pohled mile vypadajícího hlupáčka jsou další, daleko silnější postavy, vychytralá pokojská Marcela, maminka Štěpánka, která si pevně jde za svým štěstím, odvážný, i když svéhlavý nevlastní bratr Oldřich. Nebylo náročné vyprávět o někom tak bezcharakterním i v konkurenci zajímavějších postav? „Věděla jsem, že chci psát o takovém člověku, který se má dobře za každé doby a každého režimu, o člověku lhostejném.“
Mornštajnová se nám také zmínila o novém románu, který už má dokončený a který se bude věnovat dávno zapomenuté epidemii černého kašle v jejím rodném městě, Valašském Meziříčí. Proč začala tak pozdě psát, když má evidentně spoustu nápadů a energie? Mornštajnová prý chtěla psát odjakživa, dřív to nešlo. „To už je úděl nás zaměstnaných žen.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
