Mám to tady rád, myslím, že je to místo, kam patřím, říká Honza. V Bohnicích strávil několik let

15. říjen 2019

Na 10. říjen připadá Světový den duševního zdraví. U té příležitosti magazín Diagnóza F opustil vinohradské studio a vyrazil do Psychiatrické nemocnice Bohnice. Tamní tréninková kavárna V. kolona zrovna slavila 20 let svého fungování.

„Když jste v takhle velké nemocnici takhle dlouho a vážně nemocní, může být místo, kde si normálně dáte kafe, něco jako oáza,“ říká o tréninkové kavárně V. kolona Miroslava Bubela, ředitelka organizace Green Doors, která kavárnu v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice provozuje. Původním záměrem kavárny bylo poskytnout tréninková pracovní místa lidem, kteří se připravují na život mimo zdi psychiatrie, v současné době zde však častěji pracují pacienti, kteří jsou v Bohnicích už dlouho a potřebují i jiný program než ten, který nabízí jednotlivá oddělení. Ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý sice nemá čas chodit do V. kolony na kávu, považuje však za důležité, že se zde setkávají obě, původně tak odlišné kultury – nemocniční a civilní či kavárenská. „Na začátku byla dlouhá vyjednávání, ale sbližování kultur se děje průběžně z obou stran a mění se i okolní svět, čemuž je třeba se přizpůsobovat,“ říká Hollý.

Moderátorka Adéla Paulík Lichková, Miroslava Bubela, ředitelka Green Doors, a Martin Hollý. Diagnóza F – 20 let V. kolony

V V. koloně probíhá pracovní a sociální rehabilitace. „K dispozici jsou čtyři pracovní pozice, ve kterých se mohou realizovat lidé s duševním onemocněním,“ popisuje vlastní provoz kavárny pracovní terapeut Hynek Trojánek. Na co konkrétně se zaměřuje pracovní trénink, vychází z požadavků pacienta. „Někdo sem chodí proto, aby se naučil chodit včas a získal nějaký pravidelný režim, někdo jiný sem jde, aby trénoval komunikaci s lidmi,“ dodává Trojánek. Zatímco pracovníci kavárny se starají hostům o kávu, o jejich duši pečují pracovní terapeuti. „Před směnou i po směně se schází celý tým, mluvíme o tom, jak se kdo cítí, o situacích, které se staly a z nichž je možné se něco naučit, a vedle toho chodí jednotliví pracovníci na individuální rozhovory, kde se svým tématům věnují podrobněji,“ doplňuje kolegu pracovní terapeutka Magdaléna Poláková.

Honza má vlastní zkušenost nejen s prací v tréninkové kavárně, ale také s duševní nemocí. „Někdy v osmnácti letech jsem dostal psychózu a po pár měsících jsem se dostal do ochranné léčby,“ popisuje své první setkání s psychiatrickou nemocnicí. Od té doby se do Bohnic několikrát vrátil a strávil tam několik let. „Mám to tady rád, myslím, že je to místo, kam patřím, kde jsem tak trochu doma,“ popisuje Honza svůj vztah k bohnické nemocnici. Do pracovního programu tréninkové kavárny V. kolona se zapojil, aby se naučil vařit kávu a chodit do práce. „Už jsem tu byl dlouho a chtěl jsem něco dělat a být užitečný,“ říká Honza.

Magdaléna Poláková a Hynek Trojánek, pracovní terapeuti V. kolony. Diagnóza F – 20 let V. kolony

Na schůzky s klienty chodí do V. kolony i peer konzultantka Milena Venuše Boublíková. „Hlavním úkolem peer konzultanta je mluvit s klienty právě o té jeho zkušenosti, nabídnout, jak to třeba on zvládl a jak to mohou zvládnout i klienti,“ popisuje svou práci peer konzultantka. „V Bohnicích jsem byla třikrát a dvakrát jsem poté vysadila léky. Až po třetí psychóze jsem přijala fakt, že jsem nemocná. Až od té doby jsem se začala pomalu zotavovat,“ říká Boublíková.

Proč peer konzultantka Milena Venuše Boublíková nechtěla brát své léky? Povedlo se pacientu Honzovi naučit se pracovat ve stresu a vycházet s autoritami? A čím baví V. kolona pracovní terapeuty Magdalénu Polákovou a Hynka Trojánka? Poslechněte si záznam z živého vysílání Diagnózy F z tréninkové kavárny v Psychiatrické nemocnici Bohnice.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.