Mars měl kdysi vodu i atmosféru. Díky výzkumu vesmíru víme víc o změně klimatu, říká Jan Lukačevič
Rok 2021 je také ve znamení hvězdných válek miliardářů o dobytí pozic na poli kosmického turismu. Nabízí se otázka, jestli je to v současné situaci správně vynaložené úsilí. Jeden pasažér kosmického plavidla vypustí 50- až 100krát víc skleníkových plynů do ovzduší než cestující na palubě letadla. Vesmírný inženýr a popularizátor vědy Jan Lukačevič si myslí, že bychom od sebe měli oddělovat kosmický výzkum a turistické výlety do vesmíru.
„Některá kosmická tělesa jsou trochu napřed. Třeba Mars kdysi atmosféru měl a byla na něm i kapalná voda, proto je mimořádně zajímavý ke zkoumání. Stejně tak měsíc Titan, který má kapalinový koloběh na bázi metanu, takže tam sněží, prší a jsou tam oceány z metanu,“ uvádí Jan Lukačevič některé příklady kosmického výzkumu, které jsou nejen zajímavé pro vesmírné vědce, ale můžou posloužit i při snaze porozumět naší vlastní planetě.
Prestiž letů do vesmíru se ale s vědomím klimatické změny pošramotila. Například plavidlo Virgin Galactic Richarda Bransona používá při své cestě na hranici atmosféry palivo, které není zrovna environmentálně šetrné.
Čtěte také
„Je potřeba oddělit výzkum od turismu. Vesmírný turismus opravdu nutně nepotřebujeme, ale výzkum a vesmírné technologie jsou naprosto zásadní pro fungování stávající společnosti a její další rozvoj. Právě díky kosmickému výzkumu víme, že se tady něco s klimatem děje. Na základě pozorování ostatních planet jsme popsali mechanismus skleníkového efektu a informace z družic a sond jsou důležité proto, abychom vůbec mohli předpokládat budoucí vývoj,“ vysvětluje vztah mezi poznatky o klimatu planety a vesmírným výzkumem Lukačevič.
Jak souvisí vědění o klimatu s vesmírným výzkumem? Budeme v budoucnosti regulovat soukromé lety do vesmíru? Jak průlet vesmírného plavidla otepluje atmosféru? Pusťte si celé Podhoubí s Janem Lukačevičem.
