Máte se rádi? Vztah k sobě se zrcadlí v těch, které obdivujeme i zavrhujeme

Vztah k sobě samému se v psychologii chápe jako schopnost lidského vědomí reflektovat sebe sama. Nejde jen o pouhé vnímání sebe, ale i o hodnocení toho, jak se vztahujeme ke světu. Je to proměnlivé spektrum, které se vyvíjí v průběhu života a může se lišit v závislosti na různých částech naší osobnosti, chování, prožívání a myšlenkách. Důležité je uvědomit si, že vztah k sobě není neměnná kategorie a že i dílčí nespokojenost se sebou nemusí nutně znamenat celkově špatný vztah k sobě.

Albert Kšiňan|foto:Jan Jaskmanický, Český rozhlas

„Špatný vztah k sobě se může promítnout do všeho. Od našich myšlenek po chování,“ upozorňuje Albert Kšiňan. Lidé se pak často utápí v sebekritice, shazují se před ostatními nebo se uzavírají do sebe. Někdy to vede až k destruktivním vzorcům, jako je závislost či opakované toxické vztahy. Reflexe a pozitivní emoce mohou být cestou ven. Zastavit se, zamyslet se nad svými reakcemi a hledat, co nás těší, může podle něj postupně změnit, jak se k sobě stavíme.

Poslechněte si celý rozhovor o vztahu k sobě.